Rada?

Tak jsem ji oslovil, říkala, že si mě už dýl všímá, prej někdy pokecáme dýl :-)

Čéče... měl jsem něco podobnýho. Asi pět sedm let(od cca osmnácti do pětadvaceti) jsem potkával jednu holku, vždycky ve městě, byla krásná, vždycky jsem se za ní ohlížel, několikrát jsem si všimnul, že se taky ohlíží, ale já nic neudělal, protože nejsem balič a nečet jsem The Game ani Baránka ani svadeni.cz, takže jsme jen kolem sebe chodili.... Byl jsem do nítajně zamilovanej, myslel jsem, že s ní by to byla ta pravá láska na celej život jak píše nick satelite ve vláknu o barmance:)) no a potom jsem ji potkal na díze, šel za ní, povídali si, a ona mi řekla, že to měla stejně... a ještě ten večer na to vlítli. Bohužel jsme byli ale oba zadaní a především mě se to nechtělo měnit- proto jsem v tom dál nepokračoval... ale to už je jiná pohádka. Proč tyhle blbosti píšu- protože se může stát cokoli- buď tě chce, nebo se chce jen bavit a sex nebude, pak napiš jak to dopadlo.

čo riešiš? oslov ju. Je jedno ako. Obyčajné ahoj s prenikavým pohľadom úplne postačí. Len niečo sprav. Nečaakj stále na správnu príležitosť. Každá je správna.

už jsem s ní ten kontakt navázal a je dost milá :-), přemýšlím, že bych ju pozval příští týden na kafe nebo do kina...

tak nepřemýšlej a jednej ;)

Tak jsem jednal, pozval jsem ji do čajovny a nějak se mi znelíbila, neřekla ani ano ani ne a nevím co si mám o tom myslet :-O

Jen na vokraj- pokud nemá holka na hlavě deku z dredů, případně nevydává básnický sbírky ve vlastním nákladu, tak čajovna neni dobrej nápad. Příště s tím počítej a zvol něco normálního- kavárna restaurace a tak dále:)

Čajovna je docela dobrej nápadná, bývá tam intimnější prostředí. Pavel: ty se divíš, že neřekla ano ani ne? Máš jednat, ne se ptát!

Pavel: Občas jim ta odpověď trvá déle, ale když jako v tvém případě neřekne nic, já prostě řeknu: No když nechceš, nutit tě nebudu. A odejdu, protože nechci mít nic s holkou, která neumí ani odpověďět ano/ne na tak snadnou otázku.

já nevim s těma otázkama no ... na nic se neptat, párkrát pohladit, zkusit vzít za ručku, na konci schůzky zkusit políbit ... a je to bez ptaní :-)

to je hrůza, ono je to strašně zvláštní, moc pěkná holka a já den ode dne přemýšlím, jestli si se mnou třeba jen nehraje, chvilkama paráda a pak mě ani nepozdraví, nevím co si mám o té holce myslet a pak se rozmyslím, že na to kašlu, protože se na ní zbytečně zasekám a v tom napíše nebo se ozve a já do toho zase padnu :-(

Pavle

Chlapi maj pravdu, moc přemýšlíš. Nepokaž první rande - jak radí Jir doteky a polibek být musí. Všechno tady najdeš v článcích. Ale nemlčet! Aby sis to nevyložil blbě - nemáš se ptát tak, abys vypadal nerozhodně, chlap rozhoduje o prostředí, určuje místo v kavárně, čas schůzky, žena může mít maximálně námitky, že nestíhá z práce nebo tak, a ty je hned řešíš náhradním termínem. Ptej se v rámci udržení rozhovoru. A vystupuj sebevědomě, sebevědomě a ještě jednou sebevědomě. A nezapomeň se po posledním polibku smluvit na další schůzce. Hrát si může, ty taky, o tom to je, přece jí nechceš vést do kostela, ale úplně někam jinam. A s další holkou už ti to půjde samo. Jdi na to.