Připadám si jako patnácka, i když mi je 2x tolik. :) Nevím, co se to stalo a proč se to stalo. Chci být racionální jako vždy, tak proč to teď sakra nejde? Do podobných diskuzí nepíšu, ale musím to někomu říct a vědět názor.

Na podzim jsem se na jedné firemní akci dala do řeči s jedním od pohledu sympaťákem. Bavili jsme se asi půl hodiny. Do dnes na něj myslím 90% dne. Nedávno jsme se náhodně potkali. On lehce zčervenal, byl lehce nervózní. Já rudá jak rajče a zároveň tak šťastná, že ho vidím. :) I když nemusel a mohl kolem mě jen projít, tak se zastavil, ptal se jak se mám, chtěl se bavit. Už jen to, že mě vůbec po 5 měsících poznal. Ale třeba má jen dobrou paměť. Má intuice mi říká, že se mu líbím. Jenže číslo jsme si nevyměnili a nemám šanci ho "jen tak" někde potkat. Jeho číslo jsem si našla, takže bych mu mohla napsat nebo zavolat. Ale nevím, jestli mám. Vždycky jsem se od chlapů nechala balit (nebo spíše jsem je odháněla, protože mě málokdo zaujme). Tohle se mi ještě nestalo. Strašně se mi líbí a nemůžu ho dostat z hlavy.

Dík za rady a mějte fajnový den.