Objektivní názor

Sleduju forum už delší dobu, ale docela rád bych znal i cizí názory. Bohužel jsem momentálně opět den po rozchodu a moc sám nevím, co si myslet. Je mi 33, ex 28 a byli jsme spolu asi půl roku. Vcelku vše bylo fajn, až na občasné menší neshody, zásadní věci byly v pořádku. Sama i tvrdila, jak je štastná, řešili jsme už společné bydlení...

Tenhle víkend jsem trávil u ní (bydlí s rodiči) a bohužel víkend nebyl zrovna nejlepší vinou různých okolností, ale snad taky žádná katastrofa. Když jsem odjížděl, ještě sama iniciovala, že se uvidíme v úterý. Po příjezdu domů jsem jí psal, že sám cítím, že to nebylo moc v pořádku. Tak se spustila diskuze, že ani ona si ten víkend moc neužila a že se ozve večer. Na dotaz, zda mám očekávat nejhorší, odepsala, že nee.

Bohužel večer to však nabralo ten rozměr, že z ní vylezlo, jak ji vadí některé věci, které by jí určitě do budoucna vadily víc a že bychom jen oddalovali konec atd. Nemyslím, že šlo o nic zásadního, stejně tak nic, co by se nedalo řešit nějakou domluvou. Ale bohužel zněla docela rozhodnutě, takže jsem to nenechal moc dlouho protahovat a vcelku jasně padlo slovo konec.

Bohužel ted nevím, co si myslet, když šlo o tak náhlý obrat. Jestli čekat, že se ozve, neozve... Nejde mi totiž do hlavy, jak někdo, kdo plánuje společné bydlení a tvrdí, jak je štastný, dokáže během snad jednoho dne až tak vše odepsat kvůli ne moc podstatným věcem. Samozřejmě se snažím smířit s tím, že to prostě konec je, at už je důvod jakýkoliv, ale přece jen, trochu asi doufám, jako každý v té situaci. Bohužel jsem byl během vztahu klasicky hodný kluk... Ted ve mně hlodá, jestli se držet toho, nepsat ji vůbec nebo naopak se ještě snažit.