Neni se o cem bavit

Jak píše Klára, ohodnotil bych nějaké věci co jsou okolo, hodit nějaký zajímavý příběh na míste kde zrovna jsi. Nebo hodnotit lidi, holky z toho mají zábavu :P jinak Ni¨ogaza mě připomněl jednu slečnu na rande - taky odpovídala pouze ano, jo, nevím, hm, ne >> tak jsem hold musel počkat 10 minut na kafé a pak jsem odešel. Nemám rád neupovídáné holky, protože taky nevydržím mít zavřenou hubu

to buchtar

jo když se poštěstí a sejdou se dva ukecaný extroverti, tak nastává opačnej problém. kdy skončit a pustit se ke slovu :-D když jsem byl jednou s kámoškou v restauraci, tak nám číšník, po šesti hodinách našeho rozhovoru, už potřetí řikal, že zavíraj, tak ať přestaneme žvanit a vypadnem :o) a to jsme ještě nerozebrali ani půlku tématu...

Taky se mi to obcas stava. Jsou holky se kteryma mam porad o cem mluvit a potom jsou ty se kteryma si nemam co rict. Ale u me to neni tim ze by me nejak extra pritahovali nebo ne. Myslim ze jde spis o to jak moc ji verim. vsechno je jen otazkou casu :)

Ni'ogaza:

Nejen extroverti se dokáží rozpovídat. Sám jsem introvert, běžně toho moc nenamluvím, ale za vhodné konstelace se rozjedu a nevím kdy přestat. Ostatně je to znát i na některých mých zdejších příspěvcích :-) V běžné denní rutině obvykle není s kým sdílet svoje zážitky, myšlenky apod. Když se však sem tam povede setkat s někým dobrým známým, s kým si mám co říct, jsme naladěni na stejnou vlnu apod. tak večer uteče jako voda a končíme s nepříjemným pocitem že jsme toho spoustu vůbec nestačili probrat. S holkama se to někdy taky dobře rozjede a jde to samo, ale jindy se to prostě kousne a nedaří se debatu rozproudit. Jak kdy, záleží na víc věcech.

to Archeopteryx

já vim, že jo. ty extroverty jsem dal jako umocnění daný situace. i když intoverti jsou takový tišší a míň výrazný mi přijde. mám kámoše co je introvert a on sám o sobě navíc v legraci tvrdí, že je asociál. ale mezi kámošema se normálně baví a všechno je v pohodě. jen holt, když se má bavit s někym cizim, tak mu to tak nejde.

Ještě dvě rady: každého baví mluvit o sobě, tak se s ní zkus bavit o ní. A dál holky hodně baví hovory o vztahách, např. si najdi v Blesku kdo se s kým právě rozešel. Nebo ještě líp obecně... Nebo zkus najít nějaké hrátky se zápalkama.

Tož to znám, tohle je pro mě uplně běžná záležitost. Jsem nespolečenský extrover (to je co kombinace ):-D Měl jsem jednu kámošku, se kterou jsem si psal denně dva roky. Když jsem se poznával s druhou (teď už exkou) tak jsme vykecávali od osmi večer klidně do pěti do rána. :-D A jsou zase holky, se kterýma si nemám co říct. A jelikož já jsem ukecaný tvor, ať se snažím sebevíc, dostanu z nich čau, jak dnes bylo + nějaký okecávačky. Tazateli bych radil, ať vymýšlí témata a zkouší někam tu konverzaci dostat. A když to nepůjde, tak se spokojit s tou troškou a třeba se to časem vylepší.

Moc nechapu jak se nekomu muze libit holka se kterou nikdy poradne nemluvil... Jak muze chtit chodit s holkou se kterou si nema, co rict? To vas nikoho nezarazi? Jezisi, kdyz je takovy problem na zacatku tak jaky to asi bude po par mesicich, vzdyt umrou nudou.

me-e: To je úplná klasika, přijde mi, že 90% lidí (kluků i holek) se zamilovává do lidí čistě na základě vzhledu, do lidí, se kterými třeba ani nikdy nemluvili, jen je pozorují a nějak si o nich sní... No teda u lidí 20+ už to nebude 90%, ale do toho věku určitě...

Lvice no a pak si jeste nejlepe stezovat, ze je dotycny krasny, ale svine... nerikam, ze vzhled neni dulezity, ale ani zdaleka to neni vsechno. byt s nekym kvuli tomu jak vypada je fakt utrpeni... je mozny, ze si to nekdo neuvedomi?

me-e: Imho to chce určité zkušenosti a mentální vyspělost :) Když mi bylo 14, taky jsem byl snad půl roku zamilovanej do jedné blondýnky, se kterou jsem v životě nepromluvil ani slovo, jen ji každý týden vídal :)) Je ale pravda, že když něco takového praktikuje někdo, komu je třeba 25, tak to se nestačím divit...

to me-e: Jak píše Lvíče, 90 % teenagerů opravdu tak myslí, vzpomínám na svou sedmou a osmou třídu, jak jsme tudle chtěli uhnat učitelku :-D Ovšem už bych se ve svých 17 letech zařadil do těch 10 %, nezamiluju se na první pohled, resp. s tou osobou musím strávit pár dnů až týdnů, pak teprve můžu hovořit o nějaké zamilovanosti. Souhlasím s me-em, pokud si s tou holkou nemám co říct, příčinou krachu našeho vztahu bude nedostatečná komunikace :-) Tuto zkušenost nemám, ale myslim si to.