Nejsem jeho jedina

Nevim, co si o tom vsem mam myslet. Tvrdi mi, ze s ni nespi. Ale travi s ni mnohem vice casu nez se mnou, pry jen pracovne. Trapi me to. Casto myslim na to, ze se s nim rozejdu, ale nedokazu to a ani doopravdy nechci. Existuje nejaky zpusob, jak se od toho emocne oprostit a uzivat si to pekne, co mi nabizi? Jak lze vytezit ze vztahu tolik, jak je to jen mozne?

On je debil, že něco takového tvrdí, a ty jsi blbá, že mu to žereš. Pokud nemáš na takový nezávazný typ vztahu, tak jej neudržuj, a pokud se to chceš naučit, najdi si na to jiného, a ne takového ulhaného debila.

Ja nevim, on tvrdi, ze to mysli vazne. V nedeli se me ptal, jestli si ho chci vzit, na to jsem rekla, ze ted ne. Take chtel, abych poznala jeho deti, on chce poznat moje rodice a mluvil o tom, ze bychom zili spolu. Ja jsem to vsechno odsunula na pozdeji, protoze mi vadi soucasny stav naseho vztahu. Nechci o nej prijit, ale nechci ani jen tak cekat. On tvrdi, ze na konci rijna se vse zmeni, ale do te doby ma pry moc prace.

Viz má první věta předchozího příspěvku. Nevím, co na tom nechápeš. Já naopak nedokážu pochopit, jak někdo byť jen na vteřinu může uvěřit tak nebetyčné hovadině, jako že "do té doby má moc práce" - pokud o někoho stojím, tak si to proboha zařídím, i kdybych měl obětovat třeba spánek. Budíček!!! O co nechceš přijít, o to, že tě někdo akorát tahá za nos? Prober se.

Asi budes mit pravdu. Jak mam reagovat? Uzivat si, co je, snazit se z toho ziskat maximum a rozhlizet se jinde? Rozejit se s nim co nejdriv? Tak nejak si preji z toho vztahu bud neco ziskat nebo ho nejak potrestat, aby sveho chovani vuci mne litoval. Byli jsme pratele. Zacal si se mnou v dobe, kdy jsem byla psychicky na dne kvuli ztrate ditete. Vedel, ze trpim, ze mam v pristich letech v planu zalozit rodinu. Proc mi proboha predstiral lasku, chtel poznat mou rodinu, mluvil o svatbe a o diteti? Citim se emocne zneuzita.

Utni ho. Vymaž ho, odevšud. Ignoruj ho, nezajímej se, co dělá. Kašli na pomstu, jen si prodloužíš agónii a odneseš to nejvíc ty. Naopak čím dřív jej dokážeš vymazat, tím líp pro tebe. Jestli si chceš užívat a rozhlížet se, najdi si na to užívání jiného.

Tak jsem to konecne udelala. Byl u me, asi tri hodiny jsme se mazlili, libali a objimali. Bylo to nadherne, byli jsme stastni a on me zahrnoval komplimenty. Kdyz odchazel, u dveri jsem mu rekla, ze se s nim chci rozejit. Byl prekvapeny, ptal se "ted?". Rekla jsem, ze ano, a zeptala se, jestli vi proc. On nato, ze vi. Od te doby je mi zle. Nejen pychicky, ale i fyzicky. On byl nekolik mesicu jediny clovek, ktery mi byl blizky. Jediny, kdo byl se mnou, komu jsem se mohla se vsim sverit. On me podporoval, kdyz mi bylo nejhur. I dnes se me ptal, co pro me muze udelat. Vzhledem k me zivotni situaci se netrapim jenom kvuli rozchodu s muzem. Mam pocit, ze uz nemuzu dal. Ted ale mam novou praci, navic me ceka slozita zkouska, na kterou se musim pripravit. Nedokazu ale nic delat, citim se uplne parazylovana. Mam pocit, ze jsem prisla o vsechno.

Neboj, z toho se dostaneš. Čas, ten otupí všechna ostří...

Tři hodiny jste se mazlili, líbali, objímali a žádný sex? Měl během těch třech hodin zájem o sex? Snažil se? Nebo ne?

On zajem mel, ale nesnazil se. V minulosti se parkrat snazil, ale ja jsem nechtela, takze s tim prestal. Vadila mi predstava, ze spi s jinou.

A spali jste spolu vůbec? Nebo jen mazlení celou dobu co se scházíte? Z toho co píšeš, mi připadá, že nespali. Už jsem se potkala s kluky (muži) kteří to,že mají ještě jinou partnerku a řeknou to, využívali jako signál k tomu, že je o ně zájem. Asi na to některé málo sebevědomé holky letí. Nevím. Já ne. Nebo je to slaboch “taková holka ve slipech” co neví jak na to. A tak jen povídají. Takového určitě ne. To je tragédie.

Ne, nikdy jsme spolu nespali. S tou druhou uz taky neni - aspon to oba tak tvrdi. On sex asi dvakrat chtel ale ja jsem nechtela. Tak se omluvil a prijal to. Mozna uz pro muze v jeho veku neni sex ani az tak dulezity. Chtela jsem, aby mi to vysvetlil, abych si to mohla srovnat v hlave a vyrovnat se s tim. Ale on jenom porad opakoval ve stylu, ze me miluje, ze doufal ze to vyjde, ze mi nechtel ublizit, ze jsem skvela, ze se mnou byl jenom spokojeny, ale ze on neni schopen mit s nekym vztah. Tak zvlastni pocity jsem jeste nikdy ve vztahu nemela. Celou dobu jsem mela pocit, ze k sobe nejakym zpusobem patrime. Myslela jsem, ze to po rozchodu bude lepsi, ale je mi mnohem hur, nez jsem cekala.

Casto mluvil o tom, ze se mu hrouti zivot. Nikdy mi ale nic nevysvetlil, nyni, kdyz to explicitne zadam, pry ani nedokaze. Chtela jsem byt s nim, chtela jsem mu pomoci - on odmitl.

Ahoj. Udělala jsi dobře, že ses sním rozešla. V budoucnu by tě čekalo to samé, co teď dělá své nynější přítelkyní a dělal své exmanželce. Když chlap jednou ženskou nechá kvůli jiné, a ještě k tomu i ženatý, udělá to kdykoliv jindy znovu, i kdybys s ním měla děti a vzala by sis ho. Chlap, který se nechá takto ukrást, je na nic. Držím ti palce, aby ses z toho dostala co nejrychleji. Není to dobrý chlap a udělala jsi pro sebe to nejlepší,co jsi jen mohla.