nedá se to vydržet

Ahoj,tuhle situaci určitě neřeším sama,ale neumím se na ni podívat s nadhledem.Zamilovala jsem se.Ale on ne.Seznámila jsem s (momentálně naprosto úžasným) klukem.Na první rande se mi moc nechtělo,ale přišla jsem nadšená!Fyzicky můj typ,zábavný,vtipný prostě - neměl jedinou chybičku.Psali jsme si přes ICQ,smsky,a měli randíčka....................bylo to moc příjemný a pak mě pozval i domů.Tam to moc nedopadlo.Rozloučili jsme se a od té doby neviděli.Jen jsme si psali,nahodil i téma společného večera,tak jsem reagovala,že to sice nedopadlo,ale zřejmě proto,že jsme byli oba dost natěšení a i nervozní.......no a on na to, že má pocit že to opravdu nebylo ono.(a to je problém číslo 1)když mi na něčem/někom záleží -chovám se hrozně,nejsem přirozená,chci se "zavděčit" takže hlavou mi šrotuje -ježiš a jak on asi očekává že se budu chovat........zkráceně chovám se jak blbka a NEJSEM to vůbec JÁ...)...pak jsem udělala chybu číslo dvě - a to - odepsala jsem mu ,že i když to nedopadlo,tak mě přitahuje a líbí se mi a že to určitě není strategicky dobřea měla bych možná být nad věcí,ale že bych chtěla ,aby od počátku bylo jasno a že bych chtěla stavět na důvěře a nechci si s ním hrát na kočku a na myš....a že mám strach,abych neudělala něco špatně....na to napsal - neboj a smajlíka...........a momentálně situace je taková - od té doby jsme se neviděli...pokaždé něco navrhnu,on velmi mile a téměř hned odpoví,ale nikdy to nejde abysme se potkali...pak dokonce jeden termín navrhnul,ale pak se omluvil....a tohle mě hrozně štve,že nevím ,kam tím míří.......měl x možností to utnout ale odpovídá,přidává smajlíky a asi mu šimrám ego tím,že tak o něj stojím............a já stojím........hrozně se tomu poddávám,vlastně nejsem schopna nic dělat,takže se mi kupí restíky.............a já nevim ,jak si ho mám zošklivit,momentálně to,že mě nechce vůbec nefunguje............možná jsem jen hysterka........a nevim, jestli mám čekat nebo radikálně řešit (teda ale představa ,jak se ponížim ještě většim vnucováním je úplně pro mě nechutná)..........mám hroznou chut mu napsat,že mi schází,nebo že se mi stýská (měl by radost anebo by ho to ještě víc znechutilo?)............ale tohle to "nijaký", co nikam nevede mi vadí..........proč je vstřícnej v odpovědích,ale v reálu nemá čas?Tak se omlouvám,pěkně jsem se tu vypovídala,ale jsem ráda,že jsem to napsala sem a ne jemu.Děkuju za rady,které budou asi dost "drsné",ale o to pro mě cennější...