Ahoj všem! ;-)
Chtěla jsem se s vámi všemi poradit. Mám jedno velké dilema a nevím si vůbec rady. Před cca měsícem jsem nastoupila do práce-brigáda, pracuju ve sportovním centru v centru Prahy. Na brigádu chodím 2x týdně, když mám čas. Když jsem do práce nastoupila, byl mi představen můj kolektiv a nadřízení. Jedním z nich je právě onen kluk. Jmenuje se Kuba, je mu odhadem něco kolem 27 a je to neskutečnej fešák. Nechci tím říct nagelovanej frajírek nebo podobnej zjev, to ne. Chodí hezky upravený, elegantně, fakt mu to sluší.
Vždycky, když jdu do práce, tak se na něj moc těším, až ho zase uvidím.. klasická chemie:-D
Kuba často prochází prodejnu, aby zkontroloval, zda je všechno v pořádku, jestli se brigádníci někde nevykecávají..takže to dopadá tak, že se většinou potkáváme a prohodíme nějaké to slovíčko..Kubík má úžasnou mimiku obličeje, umí se krásně usmívat a má skvělý škleby:-) Prostě, abych nepřeskakovala, moc ráda ho vždycky vidím... vystřelujeme si ze sebe a když si povídáme, tak vždy s určitým důvtipem;-)
Nedávno jsem se od své kolegyně,která si s Kubou povídala, dozvěděla, že má Kuba přítelkyni.. já mám také přítele, cca 2,5 roku.. vidíme se ale hrozně málo, třeba jen 2x týdně.. přítel chodí pořád do práce a cvičit, to samé je u mě.. chodím do školy, cvičím a učím se.. svého přítele mám opravdu ráda, jsem s ním šťastná, rozumíme si, ale zkrátka, abych to řekla narovinu: Chybí mi takové to pohlazení, mít se ke komu přitulit, popovídat si a někam třeba zajít. Ne,že bych to u svého přítele neměla, ale zkrátka 2x týdně je hrozně málo:-(
Zkrátka, abych to shrnula... přála bych si mít Kubu jako skvělého kamaráda, se kterým bych si mohla povídat, svěřit se mu... co si budeme namlouvat, vztah by byl úplně ideální, ale vzhledem k tomu, že máme oba partnery, tak to nepůjde..
Možná to zní naivně, ale já mám prostě pocit, že si s Kubou mám co říct. Jsme na stejné vlně, posloucháme stejnou muziku...
Nic nechci uspěchat, zkrátka mě zajímá Váš názor, jak se na celou tuhle situaci díváte...
Moc se těším na příspěvky:-)
Diskuze
Nadřízený
Ahoj všem! ;-) Chtěla jsem se s vámi všemi poradit. Mám jedno velké dilema a nevím si vůbec rady. Před cca měsícem jsem nastoupila do práce-brigáda, pracuju ve sportovním centru v centru Prahy. Na brigádu chodím 2x týdně, když mám čas.
Autor: Redakce Svadeni.cz Publikováno
Komentáře čtenářů
13 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (11 komentářů) Sbalit komentáře
Anonymní čtenář
Krasny priklad
Tu pekne vidno, ako to beru zeny. Priklad ako z ucebnice. Zopar citatov : Autorka pise "je to neskutečnej fešák", "klasická chemie", "svého přítele mám opravdu ráda, jsem s ním šťastná, rozumíme si". Ak je vsetko v poriadku, nevidim dovod vypisovat na internet "Mám jedno velké dilema". Aka dilema ? Ved mas partnera, s ktorym si stastna. Niki pise "I kamarád tě přece může pohladit, ne?". Tebe by sa pacilo, ak by tvoj partner hladkal v praci kolegyne ?
niki
V klasické práci - nevím. To by působilo asi divně. Ale třeba dotknout se paže, obejmout kamaráda, kamarádku bez sexuálního podtextu, na tom už dnes nevidím nic divného.
ax
Bez sexuálního podtextu? Když píše "klasická chemie" ??? Niki, Niki, ty mi občas přijdeš neuvěřitelně naivní. S dotyčnou to tříská, že už to víc třískat nemůže, vždyť sama píše o dilematu. Pepe to vystihl naprosto perfektně.
Anonymní čtenář
Este by som dodal dalsie citaty : "mám prostě pocit, že si s Kubou mám co říct. Jsme na stejné vlně, posloucháme stejnou muziku..." - to je naozaj velmi dolezite, ako zaklad trvaleho partnerstva, rovnaka hudba ... "Nic nechci uspěchat" - posledne zvysky zmyslu pre zodpovednost mi brania skocit na neho vzadu v sklade. "zkrátka mě zajímá Váš názor" - hladam ospravedlnenie u okolia.
ax
Největší perla je ovšem "co si budeme namlouvat, vztah by byl úplně ideální" - co si budeme namlouvat, nechtěl bych být na místě jejího současného přítele, zatím asi nic netušícího...
niki
ax
Máš pravdu, taky jsem si to dodatečně uvědomila.
Vikomt
A nechceš po nás náhodou, abychom omluvili tvou případnou nevěru...Na co se tady vlastně ptáš? To chceš od nás svolení...? Jestli ti tvůj současný vztah nevyhovuje, což patrně asi ne, jinak by si sem nepsala, že máš jakési dilema, tak ho ukonči...ale prosím, udělej to dřív než si něco začneš s tím druhým ocáskem, nikdo nemá rád nevěru...chudák tvůj současný, nechtěl bych být v jeho kůži...no, když to štěstí najdeš s tím Kubou...proč ne...všichni hledáme ideálního partnera...ale pamatuj: dej pozor co chceš, jednou by si mohla litovat
Šmoulajz
Děkuji Vám všem za své názory.. Po nikom tady nechci, aby omlouval moji "nevěru" nebo cosi podobného. Možná bych asi měla zmínit, že jsem svému příteli, který mě podvedl dvakrát, dala ještě šanci... nemusela jsem ji dávat, ale dala, protože ho mám jako člověka opravdu ráda.. V našem vztahu mi ale chybí důvěra:o(, ta je totiž na tom strašně důležitá.. bez ní to nejde, ať chcete nebo ne:o(
Anonymní čtenář
On tě dvakrát podvedl a ty s ním jseš, protože ho máš ráda jako člověka. To mi připadá, že jste spolu už jen ze zvyku, moc to mezi vámi asi neklape. Chlapi byli vždycky spíš na sex a ženy na to obejmutí a pocit bezpečí. Úplně tě chápu šmoulo. Asi bys neměla tolik chvátat, i když je to těžký, na druhou stranu taky hezký. Jednou po sobě vyjedete a zbytek světa vám bude fuk. A všichni víme, že v tý krásný chvíli je pro nás zbytek světa nic než vzduch. A co bude potom? To vám asi nikdo nepoví. Určitě na to ale nezapomeneš:-D
Vikomt
To že tě přítel 2x podvedl si předtím neuvedla. To je celkem hodně podstatná věc. Kdyby mě partnerka podvedla, a to by stačilo jenom jednou, nemyslím si, že bych ji mohl někdy ještě věřit, natošpak rozvíjet dále náš vztah. Vykašlal bych se na ní. Máš pravdu, že důvěra je moc důležitá. Pochybuju, že když ji tvůj současný partner ztratil, že mů budeš ještě někdy věřit. A nějaké řeči o tom, že ho máš ráda jako člověka...promiň, ale je mi to trochu k smíchu. Měj ho ráda dál, ale jako s partnerem s ním nepočítej. Najdi si někoho jiného.
ax
Ta maličkost, kterou jsi zapomněla zmínit, je docela podstatná. Takže přítel tě podvede, kdy chce, a má jistotu, že mu odpustíš, protože ho máš ráda jako člověka (dobrá fráze, ale jen fráze, spíš si nedovedeš představit být chvíli sama). No a ty ses konečně jednou také dobrala šance, že můžeš udělat totéž, ale nevíš, jestli by ti to on odpustil také, kdyby se na to přišlo, a nevíš ani, jestli by ten nový o tebe stál natrvalo. Tohle je tedy to skutečné dilema - ne který z nich, ale hlavně jestli zbyde aspoň jeden, kdyby něco. Vy jste s tím přítelem dobrá dvojka :-D Jestli je ti -náct, bylo by to docela pochopitelné, pokud je ti víc, už by možná chtělo začít malinko dostávat rozum. Můj názor je, že by to chtělo si především ujasnit, co od vztahu a partnera očekáváš. Bez ohledu na tyhle dva potenciální. A teprve až tohle budeš vědět, dá se zamýšlet, jestli je to s jedním z nich možné - a nediv se, když nebude. Pokud ale budeš přemýšlet jen v mezích toho, mít aspoň někoho, i když ti co chvíli zahne, tak pak nad úrovní toho vztahu nebreč.
Zaláeží, co od toho chces. Jestli byt chvili na stejny vlne, uzit si to se vsim vsudy a nikomu to nerict, nebo se kvuli tomu rozejit s pritelem. Pokud by ti slo o prvni, tak se pokus a uvidis(nic necekej, nic nikomu nerikej a hlavne mu nerikej, jak by jsi s nim chtela stravit zbytek zivota). Pokud s nim chces byt, tak to nevidim realne. On ma pritelkyni a zrejme se mu ji nechce zmenit. Hodne zdaru a i flirtik bez niceho zvedne naladu.
Máte fůru příležitostí být spolu, povídat si... Můžeš toho využít, ale zatím bez svádění, pokud chceš, aby z toho byl pevnější vztah. Popravdě si neumím představit být pak na jednom pracovišti s nadřízeným, s kterým jsem měla románek. Anebo komplikovat životy tím, že budete mít svoje partnery a ještě sebe jako milence. Fakt bych to zatím nechala jako dobré kamarádství - tím se nic nepokazí. I kamarád tě přece může pohladit, ne?:-) Jestli si máte být blíž, ukáže čas.