milenec

Kritický věk - pozdě na hledání partnera v prvním kole a brzy na hledání rozvedeného na kolo druhé :-D

ax

a co to je za vek ? 30+ 40+ ?

Nevím, to mě tak napadlo, když jsem viděl takto formulovaný dotaz :-) Podle mě jí bude tak 35, do 30 ty holky problém moc nemaj.

předtím než odpovím napadá mě dotaz: proč tě všeci berou za "šťastně zadanou"? není to tím že motáš hlavu nějakému chudákovi kterého opustíš v momentě kdy se najde někdo lepší?!

ax má dobrý odhad- 34. Za šťastně zadanou jsem se považovala hodně dlouho taky, do té doby než to z mého pohledu přestalo klapat kvůli několikaleté snaze o děti. Na detailní rozbor vztahu jsou asi jiná diskuzní fóra, shrnu to tak, že jsem prostě "vyhořela" :-( Chlapi, vaše odpovědi ve stylu "karty jsou rozdané" mě jednak moc nepomůžou a na webu, kde najdeš spoustu článků o sebezdokonalování, víře s sebe sama, překonávání překážek apod., i docela překvapují. A jak získat v mojí situaci milence jsem se stejně nedozvěděla ;-)

to nubligo: s "chudákem" jsem situaci řešila, o rozchodu, který jsem navrhla, nechce ani slyšet. Dokonce mi sám řekl, ať si najdu milence, pokud o tom on nebude vědět.

yelena: Přesnou praktickou radu Ti nedám, ale povzbudím Tě v tom, že to jde, jen je potřeba si jít za svým cílem a neslevovat ke kompromisům typu milence, to je jen oddalování. To se stalo mamce, že po několika letech ji manžel nechal, taky v Tvém věku. Našla si nového přítele asi po dvou letech a je konečně šťastná. Už jsou spolu pár let a plánuje se svatba.

Takže doma chlapa máš a jde ti jen o milence na sex. Ten se dá najít celkem snadno, hodně chlapů si rádo nezávazně zapíchá. Akorát holt musíš důrazně a jednoznačně dát najevo, že přesně o tohle ti jde, že přesně o tohle stojíš a o nic víc ti nejde. Zvláště zadaní do toho nepůjdou, když budou mít sebemenší stín podezření, že by ti mohlo jít o víc, co by je ohrozilo. Jinak do toho klidně půjdou. Jinak ale bych na tvém místě ten tvůj vyhořelý vztah radši skončil. Ne návrhem, ale rozhodnutím. Ubíjí podle mě vás oba a z mého pohledu, radši být sám než v nefunkčním vztahu. I by ti to přineslo větší možnosti.

Co to je za kravinu : "chudak o rozchode nechce ani pocut". Na vztah treba dvoch, ale na rozchod uplne staci, ked jeden nechce. Sucasny "partner - chudak" deti nechce, nemoze mat alebo je impotent ? Podla toho napadu, nech si najdes milenca, odhadujem tu impotenciu. Nepohnes sa z miesta, kym ho razne nevymazes zo svojho zivota. Aj s nim byvas ?

Ahoj, naprosto ti rozumímm v dlouhodobém vztahu, který je bezdětný z jiného důvodu než, že to oba takhle vyloženě chtějí, musí být psychicky velmi náročné. Je to vlastně skutečná zkouška samotného vztahu vás dvou. Má kamarádka s manželem se snažili léta o dítě, podstoupili neúspěšně i umělá oplodnění, no rozhodli se zůstat spolu a žít bez dětí, resp. zvažují adopci. Ona studuje, on se angažuje ve více směrech, cestují, plní si sny. Ale ty, pokud hledáš někoho jiného, asi po dítěti toužíš a pak je rozumné zkusit štěstí jinde. Jsi opravdu v snad nejhorším věkovém rozmezí s tím, že tě nepřitahují starší, tudíž už rozvedení a připraveni si pořídit novou rodinu. Šikovní chlapi v tvém věku jsou téměř rozebraní. takže jednoduché, vypadat co nejatraktivněji a klofnout nejdříve někoho na sex, z čehož se může vyklubat vztah, třeba tak, že se dotyčný zamiluje a rozvede/rozejde.

To je uzasna rada - zbalit zadaneho a cakat na rozvod / rozchod. Kolki zenaci sa tak asi rozvedu kvoli milenke ? O rok tu potom budeme riesit (ak to majitel webu nezabali k 31.12) "on sa nechce rozviest, co mam robit". Navyse, kto sa necha zbalit a sucasne pokracuje v povodnom vztahu, to je ozaj partner snov. Novej partnerke samozrejme neverny nebude - to je ako scenar od Rosamunde Pilcher - riadna pi(l)chovina.

To Pepe: Partner i já děti mít chceme, jen to nikdy nedošlo až do zdárného konce. Partner není ani kanec, ani impotent, něco mezi :-) Máš pravdu, kdybych byla na 100 % rozhodnutá se rozejít, tak to jen nenavrhuju, ale i udělám. Teď to při každé diskuzi, co dál, dopadne tak, že mě partner ukecá, ať to spolu ještě zkusíme. Vymazat lusknutím prstu ze života někoho, s kým žiješ celou věčnost, je sice jednoduchá představa, ale hůř se to realizuje. Přiznám, že tuhle situaci v sobě řeším přes půl roku, protože nechci to rozhodnutí uspěchat, ale zároveň mě to vyčerpává a ubíjí. A hlavně ve mě hlodá pochybnost, že můžu skončit bez dětí i bez partnera. Nejsem typ ženské, po které skočí každý chlap. Nadneseně řečeno, kdybych byla 25-letá prstatá blondýna, tak si hlavu nelámu. Jsem hodně vysoká, polovina chlapů na mě kouká zezdola a navíc jsem spíš introvert, takže lovit chlapy pro mě rozhodně není přirozené. Asi proto jsem potřebovala od vás nějak "nakopnout" :-)

Stale celkom nechapem : ak by sa vam len nedarilo s pocatim, stale je tu moznost umeleho oplodnenia. Ak ti partner navrhuje milenca, to je uz nieco ine. Normalneho chlapa prave nieco take desi. Z biologickeho hladiska mas naozaj malo casu, ani vyberat si prilis nemozes, ale podme na to logicky : so sucasnym zijes zo zotrvacnosti a pocat sa vam nedari. S nejakym novym to nemusi vyjst, ale vzdy je to aspon sanca zlepsit situaciu a dosiahnut, po com tuzis.

ten váš "vztah" stejně někdy nakonec skončí ať si o rozchodu chce slyšet nebo ne...každopádně nechápu dvě věci, co je to za chlapa co říká: ať si najdu milence, pokud o tom on nebude vědět. a za druhé proč s takovým chlapem vůbec si?

kdybych byla na 100 % rozhodnutá se rozejít, tak to jen nenavrhuju, ale i udělám z toho co píšeš je vidět že máš evidentně nefunkční vztah, ale jak vidím budeš mít radši nefunkční vztah než žádný- a to je chyba

No počkejte, to mi vysvětlete. Napřed mi napíšete, že v mém věku nemám šanci najít vážný vztah, protože budu jen přebírat nepoužitelné "zbytky". Teď radíte se rozejít. Co tím rozchodem teda získám, kromě toho že pravděpodobně zůstanu sama? O přebírání zbytků vážně nestojím, na to mám dost velké nároky a jak by to se "zbytkem" dopadlo jinak, než opět nefunkčním vztahem?

Pokud máš vůbec něco kloudného v těch zbytcích najít, tak určitě ne se starým za zády v nefunkčním vztahu. Proč by měl chlap, který vůbec za něco stojí, do něčeho takového jít??? Píšeš o velkých nárocích, myslíš, že chlap žádné nemá??? Co vůbec můžeš takovému chlapovi, na kterého máš sama "dost velké nároky", sama nabídnout? To, že jsi s*ačka, která se natolik bojí být chvilku sama, že radši zůstává v nefunkčním vztahu? No taková je fakt pravá, co má mít nějaké nároky, za takovou se chlapi fakt pohrnou. Co se nejdřív zkusit na sebe podívat do zrcadla a představit si, jestli by ses jako chlap sama sebe chtěla, s tím, v čem a jak žiješ. Toho asi schopná nebudeš, viď...

kdo tu psal že nemáš šanci najít vztah? každopádně nedivím se že vám vztah neklape když chlap vypustí větu: klidně si najdi milence jenom ať o tom nevím, hlavně nechci nic slyšet o rozchodu to jenom ukazuje jak špatně na tom je váš vztah...no a z hlediska hledání nového: vždy se líp hledá když nikoho nemáš než když někoho máš..za prvé je to hnus vůči součastnému partnerovi udržovat vztah a pak se rozejít zničehonic.. za druhé jsou chlapi kteří o tebe zájem mít nebudou pokud si zadaná a za třetí oběma vám bude líp až to budete mít za sebou

A tak tu mame zase dalsi pripad, ked jej poradime, ale rada sa jej nepaci a presviedca nas, ze vlastne najlepsie je to, co ma teraz ...

to ax: Panečku, ty ses teda rozjel :-) Fajn, do zrcadla se kouknu! Zajímavé, jak rychle dokážeš odsoudit člověka, kterého neznáš, jen na základě pár řádků, co napsal. Navíc mi vkládáš do úst něco, co jsem neřekla. Nepsala jsem, že chlapi nemají nároky ani že nevydržím CHVILKU sama.

Tak pár citací: "A hlavně ve mě hlodá pochybnost, že můžu skončit bez dětí i bez partnera. " "Co tím rozchodem teda získám, kromě toho že pravděpodobně zůstanu sama? " "Nejsem typ ženské, po které skočí každý chlap. " "O přebírání zbytků vážně nestojím, na to mám dost velké nároky " " lovit chlapy pro mě rozhodně není přirozené" Neochota cokoliv riskovat, jako opice, co se radši drží suché ztrouchnivělé větve, ale nepustí se jí, dokud se pevně nechytí jiné. Celkově nic moc, naprosto neochotná hnout prstem, zato s velkými nároky. Partnerovi schopná nabídnout maximálně to, že v případě problémů ve vztahu bude jako "řešení" hledat milence. No, ideální partie, chlapi se jen pohrnou :-D Co myslíš, napsala jsi toho málo na udělání obrázku? Podobných "pár vět" docela stačí... Jak jsem psal, milence najdeš snadno. Pokud budeš dostatečně dávat najevo, že ti jde jen a pouze o sex a o nic jiného. Pak do toho půjdou jak ženáči, tak ti, co se nechtějí vázat. Tohle ovšem tvůj případ není, ty chceš někoho urvat, což obě skupiny spolehlivě odradí. A na získání partnera to taky není - viz výše. Bude třeba situaci dost přehodnotit a zásadně změnit, pokud skutečně chceš změnu.

Pepe, scénář od Rosamunde Pilcher je tak leda to, že najde jako skoto pětatřicetiletá pětatřicetiletého svobodného nezadaného bezdětného prince na bílém koni. Najít si muže jako milence, třebaže zadaného, a hlavně ! rozseknout stávající nefunkční vztah, to je reálná možnost. Zřejmě ve věku 30+ nejsi a nevíš, jak to na "trhu" chodí. Bylo by samozřejmě lepší pro tazatelku lovit v jiných věkových vodách, kde by výběr byl teoreticky širší, jenže takoví ji d le jejích slov nepřitahují.

yelena, zkoušeli jste tedy něco dělat s marnými přirozenými pokusy o oplodnění ?? Pokud jste nepodstoupili ani jedno IUI či IVF, není třeba házet flintu do žita, ale samozřejmě váš problém může být taky vážný. Další důležitá věc je, zda si dovedeš vážit partnera, který je na tobě tak závislý a zřejmě nesamostatný ( ať už citově nebo jinak ), že ti povolí podvádět ho s jiným, jen abys ho neopustila. Samozřejmě, že máš šanci najít nový kvalitní vztah. Ale možná bude potřeba přece jen trochu slevit ze svých nároků. Proč bys nemohla být se starším partnerem, nebo naopak s mladším ?

miky, to víš, že jsme zkoušeli všechno možné. Prošli jsme různými vyšetřeními a léčbou. IVF v našem případě ničemu nepomůže, problém je jinde. S tou úctou k partnerovi jsi to úplně trefila, dělá mi čím dál větší problém ho respektovat. Náš vztah mi v tomto připadá nevyvážený. Což o to, s mladším partnerem bych klidně byla, kdyby byl ochotný mít brzo dítě.

yelena - máš psychický blok otěhotnět s někým, koho nepovažuješ za správného partnera. Ono to naše tělo je moudré a vyplatí se ho poslouchat. Kašli na to, rozejdi se s ním a ono to přijde.

Psychický blok otěhotnět s někým, koho nepovažuješ za správného partnera? Sakra, a já že jsem si zapíchal dvakrát a mám dvě děti :-D

axi,

youtube.com/watch?v=PDBjsFAyiwA - tak tohle je teda o tobě!

to yelena

"Za šťastně zadanou jsem se považovala hodně dlouho taky, do té doby než to z mého pohledu přestalo klapat kvůli několikaleté snaze o děti." kvůli tomu, že se vám nedařej děti, jde vztah do kopru? a to jako proč? pochopil bych, kdyby je nechtěl... "S tou úctou k partnerovi jsi to úplně trefila, dělá mi čím dál větší problém ho respektovat." proč? já mám z toho spíš pocit, že to že nemůžete mět děti neni příčina problému, ale spíš následek, jak už tu naťukla Juss. pač psychika je bohužel v dnešní době v nemožnosti otěhotnění podstatnej blok mám silnej dojem. takže v tom vztahu bude spíš nějakej jinej problém, než to že nemůžete mět děti. pač kdyby moje partnerka nemohla mět děti, tak nevidim jedinej důvod, proč bych měl k ní mět jinej vztah, než kdykoliv předtim.

Pokud s tím nemáš sám nebo ve svém blízkém okolí zkušenost, jak moc se vztahem a psychikou zahýbá nemožnost mít vytoužené děti, najdeš na netu k tomu spoustu článků. Možná je těžké to chápat pro někoho, kdo si tím sám neprošel. Jestli byl skrytý problém ve vztahu už před plozením dětí nebo na to mají vliv až ty nevydařené pokusy, to už nejsem schopná zpětně posoudit. Každopádně souhlasím, že psychický blok hraje určitě dost podstatnou roli.

yelena: pro něj pochopit, co se vztahem udělá nemožnost mít vytoužené děti je asi podobně těžké jako je pro tebe těžké pochopit, že v téhle situaci a stavu žádného kloudného chlapa neklofneš a že se máš nejdřív naučit být schopná být sama.

Uz sme ti poradili viaceri a rovnako : rozchod. Je na tebe, ako sa zachovas. Kazdy ma pravo dobabrat si zivot, ako uzna za vhodne. Ano, budes isty cas sama, ale so sancou najst si niekoho na zalozenie rodiny. Pokracovanie sucasneho stavu = stagnacia a ziadne riesenie.

to yelena

zkušenost s tim nemám to je fakt, ale se svejma partnerkama jsem byl vždycky proto, že jsem si s nima rozuměl, protože jsem k nim měl nějakej vztah, protože to byly fajn holky do života atd... ale nikdy jsem s nima nebyl primárně pro to, abych moh plodit děti. což znamená, že kdybysme děti mět nemohli, tak by to nezměnilo nic na tom, co ke svý partnerce cejtim a proč jsem se rozhodnul s ní bejt ve vztahu. proto absolutně nechápu proč by nemožnost mět děti měla bejt příčinou ke změně vnímání svý partnerky a vůbec k našemu vztahu. vůbec to spolu totiž nesouvisí. přijdeš mi jak malý děcko, který si něco umane a když to nedostane, tak začne kopat kolem sebe. je spousta párů, co nemůžou mět děti a buďto si nějaký adoptujou nebo žijou bez dětí a je to. věřim tomu, že tam může bejt spousta zklamání a emocí, ale co nechápu je, proč by to mělo zničit vztah. to, že třeba jeden z partnerů nemůže mět děti přece nijak nemění to, jakej ten člověk je.

Niogaza, za prvé jsi chlap a tak nemáš biologické hodiny, které v určitém věku skoro u každé ženy začnou tikat na poplach, a za druhé opravdu na to, aby tohle člověk pochopil, potřebuje dozrát do toho stadia. Fakt, to se strašně těžko vysvětluje. :-( Sama tu zkušenost taky nemám, ale naprosto se do toho umím vžít a jak jsem psala, blízká kamarádka toto prožívá a je to nesmírně těžké jak pro psychiku jednotlivce, tak pro vztah mezi nimi. Mnoho párů tohle neustojí ! A tak stejně je těžké se rozhodnout pro adopci. je to velmi komplikovaný proces, kdy nevíš, jestli máš podstoupit to riziko, protože dítě má většinou geny rodičů, kteří se ho vzdali z různých důvodů, takže i výchova potom může být obtížnější, a když už se rozhodneš, přichází martýrium papírování, prověřování, zařizování... no, není to jednoduché. Chtěla jsem ti to trochu přiblížit. Yelena, je mi to líto, zkus obyčejně sepsat plusy a minusy, které ve vztahu cítíš. Měla bys dle diagnózy větší šanci otěhotnět s jiným partnerem ? Pokud ano.... záleží na tobě.

Aktuálně je jeden tématický článek k tomu "mám na chlapy dost velké nároky" přímo na titulce Idnesu :-D ona.idnes.cz/singles-dokonala-hleda-dokonaleho-drc-/vztahy-sex.aspx?c=A131212_120709_vztahy-sex_jup

ax, ty dneska jedeš :-D Ten článek, to je přesné...

Článek pobavil, ono totiž nejsem sice džordž klůny a nemám terénní vůz, ale šikovný pracovitý kutil jo, krásné děti mám často v rukách dokonce dvě a ještě pořád zvládnu pobrat i ten rejč, nemám žádné břicho ani pleš, nekouřím ani nelezu do těch hospod, prostě téměř ten popsanej ideál, a tak občas nějaká ta ujetej vlak zkouší, jestli bych se náhodou nechtěl rozvést a zkusit to s ní, a děsně se diví, že to bych opravdu nechtěl :-D

No jo no ;-) ;-) Za zkoušku nic nedá, chápeš. Neví, jak na tom se ženou jsi.

ax

jsi ještě mladý , až se dostaneš do mé věkové kategorie a vydrží ti to , tak všechna čest , protože to je opravdu děs a hrůza

miky: ale jo, chápu, akorát měly mít za ušima trochu dřív. To je přesně o té povrchnosti, jak jsem psal dřív, a jak se ti to moc nelíbilo. Naprosto klasický příklad je třeba přehnané kladení důrazu na detaily, jak o sebe chlap dbá - což je v dost příkrém rozporu s tím šikovným pracovitým kutilem. Kutění často zanechává nesmazatelné stopy, barvu za nehtem neumeješ ani zcela nevyškrábeš, na rukou taky zůstane sem tam šmouha i po několikanásobném umytí, všechno se v rukavicích dělat nedá, a povrchní pipinka má hned "jasno". A s odstupem hodně let fňuká, jaká je "nespravedlnost, že takového chlapa nemá taky - vždyť ho klidně mít mohla. Dtto oblečení, jak jsem popisoval, než to někdo smazal - nosím radši montérky než ten drahej ohoz, a nemám zájem o nanynku, kterou zaujme právě jenom ten drahej ohoz (který je navíc dílem výběru mé ženy, která mě potkala, když jsem byl oblečen naprosto otřesně, jenže ona holt je o dost chytřejší, než aby posuzovala jenom tohle). Caris: zase o tolik mladší nejsem, aby mi to nemělo vydržet, pravda, možná ty vlasy nevydrží, to neovlivním, ale všechno ostatní je záležitost životního stylu.

ax

určitě takoví jsou ... vždyt přece přitažliví jsou i chlapi a to se nemůže věkem vytratit

ax, já ti rozumím. Jasně, na baráku je práce dost a samozřejmě, kdo pracuje manuálně, nebude mít ruce jako úředník. Jednou jsem byla na školení, kde nám valili do hlavy, jak má o sebe muž na manažerské pozici dbát - co se rukou týče. No vyprskla jsem, prý chodit na "manykýru" a lakovat si nehty průhledným lakem. No vážně :-D Takže to už je zase přehnané. Mně se pracující muži určitě líbí, psala jsem jen o tom, umět se taky oháknout do společnosti a vědět, co se sluší. Aby i ten chlap byl někdy elegantní pro ženu. Víš jak, když ti doma bude chodit žena jenom v teplácích a neuvidíš ji v ničem přitažlivém...

Navíc mám ještě dvě další motivace - děti dost pozdě, takže se v kondici musím držet už jen kvůli nim, abych jim toho stihl předat a naučit je co nejvíc, tzn. jim co nejdéle fyzicky stačit. Dtto kvůli ženě, která je o dost mladší, takže má věkovou výhodu, a je extrémní turistka, a ne že bych jí nepřál, aby mohla lézt po horách i hodně po 50, ale docela bych rád, abych to zvládal s ní. Minimálně ty cigára a břicho si kvůli tomu odpustím naprosto v klidu :-)

No ta věková výhoda je fajn. To já moc nemám, jsem mladší o několik let, ale brala bych větší rozdíl. Co už, aspoň mám taky motivaci, i když to budu mít těžké :-D

Já to teda jako výhodu nevidím, my máme 7 a klidně by to mohlo být míň.

ax

já momentálně taky 7 , ale opačně :-/

Vždyť jsem ti říkal, najdi si zajíčka :-D

ax

jaké věkové kategorii říkáš zajíček ? Tohle je taky zajíček , ne ? To k ničemu není , asi bych se trapností propadla .

Jak, k ničemu? Aspoň mu stojí, na rozdíl od dědka v papučích :-)

ax

dědka nechci ... ideál stejně starý ... co je podle tebe zajíček ? 20/30/40 ?

ax, jo jen sedm ? Tak to my jsme o 5 a zdá se mi to málo. Nebo teda takhle, v začátcích super, teď tak akorát a za 10 a více let ouvej :-D Chtěla bych tak o 10 až 15 let. Možná se toho "bojím" zbytečně, protože chlap může odejít i od mladší, spíš je to asi o charakteru, tak v tom mu docela věřím. Ale prostě, jak ve 40 a výš vypadat a být šik jako pětadvacítka, takový návod ještě nikdo nepředložil :-D

Caris, já to obdivuju. No asi jsem málo sebevědomá, protože bych si vedle už teď stejně starého nepřipadala dobře, a vedle mladšího už vůbec. Cítím se dobře mezi staršími

Ono je to spíš opačně, zajímavější je ten rozdíl dříve, a ke stáru je spíš na škodu - o 15 let? Až ti bude 50, jemu bude 65 a co, budeš taky lovit zajíčky? Úvahy, jak ve 40 vypadat na 25 jsou především hodně hloupé, proč by tak měl někdo vypadat, není důvod. Vypadat má úměrně věku a podle toho, co dělá. Abych opustil super partnerku jen kvůli tomu, že ve 40 nevypadá na 25, leda bych byl kretén, o tom to přeci vůbec není.

Máš pravdu, jenomže takhle neuvažuje každý druhý chlap. Hm, mě zajíčci nepřitahovali nikdy, ani jako dvacetiletou. No snad se to neotočí :-D Problém spatřuju v tom, že když má žena atraktivního chlápka, na kterého se ženské lepí jak vosy na sladké, má to do budoucna těžší. On nemusí aktivně sám nikoho nahánět, ale kolem něho se budou nakrucovat mladé a pohledné, navíc když je v dobrém postavení, je pak mnohem vyšší riziko, že nějaké neodolá a může se i blbě zamilovat.

neuvažuje takhle každý druhý chlap, tedy je třeba si primárně vybrat toho, který není blbec. Sekundárně potom je třeba, aby si dotyčný stále uvědomoval, co za partnerku má doma, ale toho se nedosáhne čím dál zoufalejší omatláváním se v marných pokusech vypadat pořád na 25... Něco jiného je vypadat dobře na svůj věk, ale snaha dělat ze sebe zajíčka a koketku vyjde zpravidla tragikomicky, i když si to třeba dotyčná neuvědomuje a okolí nemá koule ji na to upozornit.

Jasně, nijak se tím nehodlám zabývat, co přijde, přijde. Občas taková myšlenka prolétne, co bude za x let, tak je fajn slyšet nějaký rozumný názor. S čím si můžu být jistá, že kdyby mi někdy utekla soudnost, minimálně sourozenci by mě nenechali dělat ze sebe kašpara :-D

to miky

já si plně dovedu představit, že to pro někoho může bejt těžký, když se snaží o dítě a ono to nejde. pro holku možná o to víc, že je předurčená k plození a udržování rodu a spousta takovejch holek, co nemůžou otěhotnět trpěj tim, že tuhle úlohu nemůžou splnit. ale stejně jako je to s prací, odkud si člověk nemá tahat problémy domu, pač pak tim trpí celá rodina, tak úplně stejně by člověk neměl přenášet biologický problémy do vzájemnejch citů. tim se totiž nic nevyřeší, ale naopak ještě zhorší. čili to nemá nejmenší smysl. když někoho miluju, tak ne proto jestli s nim budu mět patnáct dětí nebo žádný. a proto reciprocitně, když budeme mět patnáct dětí nebo žádný nijak neovlivní co k tomu člověku cejtim.

Niogaza, tady je ještě jedna rovina, a to ta, že jsou spolu dva už delší dobu. Vztah se potřebuje vyvíjet a přirozeně měnit, formovat. Pokud uvízneš na nějakém bodě a nemůžeš se pohnout dál, je to frustrující. proto se třeba říká, když už spolu dva dlouho chodí, že je to buď na svatbu, nebo na rozchod. Je to pořekadlo, ale vychází ze života. Nemusí to platit samozřejmě pro všechny, výjimky se najdou vždycky, ale pro většinu. A pro mnohé ať už ženy nebo muže může touha porodit a vychovat potomka znamenat víc, než stávající vztah. Tak jako třeba když zjistíš, že partner ti v něčem nevyhovuje, mnohokrát se pár rozejde pro odlišný názor na budoucnost, kvůli práci, proto, že jeden holduje více alkoholu nebo cokoli jiného, a třeba dnes z mé pozice toto považuju za podružné problémy na rozdíl od toho, nemoct mít dítě :-( Takže chápu, že ustát to je ve vztahu těžké. Navíc, žena má omezené období k otěhotnění.

Miky má pravdu. A s tou adopcí, tím bych moc neoperoval, to je taky síla, co ti žadatelé musí podstoupit. Já bych to nedal.

to miky

to cos teď napsala s tim celkem souhlasim. ovšem celý to zas záleží taky na tom, jak jsou ty partneři aktivní a jak k sobě navzájem přistupujou. jestli jediný (potenciální) vzrůšo v jejich životě jsou děti, který třeba nemůžou mět, tak pak se to s největší pravděpodobností odrazí na celkovym stavu vztahu. pokud maj i jiný aktivity (smysl života) a navzájem se nějak doplňujou a podporujou, tak si myslim, že i bezdětnej vztah se dá ustát. teoretizuju sice, ale stejně mám dojem, že spíš ten vztah už neni moc funkční nezávisle na tom, jestli děti mět můžou nebo ne. to že se nedaří je jen další krok ke krachu.

to ax

s tou adopcí máš bohužel pravdu. bejt na to trochu lepší systém, tak by to určitě hromada lidí ráda využila

Ještě se vrátím k tomu vývoji vztahu a nemožnosti mít děti. To s tím vývojem vztahu tak skutečně je, v podstatě se tak nějak očekává vývoj typu chození, svatba, děti, nebo dejme tomu svatba už není až zase tolik potřeba, i když za halasným vykřikováním "papír nepotřebujeme" je většinou schováno sobectví a zadní vrátka jednoho a maskování kratšího konce provazu a radši vrabce v hrsti nežli holuba na střeše stran druhého. Ale to děcko, pokud problémy nejsou známy předem, se jaksi očekává jako logický vývoj a když není, je problém. Vůbec to neznamená, že by vztah stál jen na děcku, to je totálně nesmyslná interpretace. Znamená to, že situace, když se tohle nedaří, ten vztah hodně poznamená - poškodí. Je na každém páru, jak se s tím srovná, ale důsledek, který uvádí Yelena - přestanete si vážit partnera - není vůbec překvapivý. Naopak. Tohle bych jí vůbec nevyčítal.

taky nic nevyčítám. spíš se divim, jak to někdo bere hrozně vážně. já si vybírám holku podle toho jak si s ní rozumim a jaká je, abych s ní pokud možno prožil hezkej kus života a ne kvůli tomu kolik budeme mět dětí. děti jsou vedlejší a pozdější "produkt" toho vztahu, protože na začátku vztahu nikdy netušíš a myslim že ani neplánuješ, jestli s tou dotyčnou holkou budeš někdy mět děti.

když to dospěje do stádia, kdy se rozhodneme mět děti, ok, proč ne. když děti nebudou, fajn, pořád mám tu holku, co jsem si vybral. nic se nemění...

Představuješ si to jak Hurvínek válku. Hlavně to "nic se nemění". Ale vysvětlovat to nemá smysl, stejně to nepochopíš.

V kazdom veku maju najma zeny ine priority. Bezdetne medzi 30-40 zaujimaju hlavne deti. Naposledy tato tema prisla na pretras par mesiacov po zoznameni ... Niogaza - budes starsi, pochopis ...

miky

v mladším věku neni problém .. klidně až těch 15 let , já na to nikdy nebyla a chápu to ... čím jsi starší , tak už ten věkový rozdíl moc atraktivní není ... měla jsem po rozvodu takovou představu , že ideálně v mém věku nebo mírně starší , v tom jsem už opravdu slevila , tato věková kategorie je mírně nedostupná :)

"Představuješ si to jak Hurvínek válku." naopak. jen si zbytečně nekomplikuju život něčim s čim nemůžu v danej okamžik nic dělat a snažim se nekomplikovat ho lidem okolo mně. vykašlat se na svýho partnera kvůli tomu, že nemůžeme mět děti je prostě divný a pod úroveň vyspělýho člověka.

Pokud chce byt zenska jen s chlapem co ji da dite, tak by logicky na prvnim rande mela zadat testy . Na to je ale srab, takze s nim radsi bude, lepsi nez nic a do pr.... ho kopne az potom... A takhle to udela 2-3x a ma to vyreseny, nema partnera a vajecniky jsou uz vypnuty :-D

Niogaza: přesně jak jsem psal, vysvětlovat to nemá smysl, stejně to nepochopíš.

palec nahorů pro Ni'ogaza pokud tak jak píše tak koná..ale ne každý to tak zvládne sám se snažím brát život stejně každopádně jsou určité věci co i mě rozhodí pro někoho je to nemožnost mít dítě (i když si nemyslím že je to jenom tím) pro někoho něco jiného...pro mě by bylo taky nemyslitelný rozejít se super babou jenom kvůli tomu že nemůže mít dítě..

Niogaza, není to pod úroveň, rozmnožovat se je úděl lidského života na zemi, normální zdravý jedinec cítí v určitém věku pudově touhu se rozmnožit. Vztah bez dítěte je nenaplněn, nežiješ dva, tři ani pět let, zkus si představit celý život bez dítěte, bez vnoučat, prostě bez vlastní rodiny. Tu prázdnotu je pak potřeba něčím vyplnit a to bývá náročné. Ale samozřejmě, že jsou páry, které to zvládnou, zmíněná moje kamarádka, s manželem je to, jak se zdá, ještě posílilo a přeorientovali se na jiný styl života. Otázkou je, jak to bude u nich ve 40ti například. Děti jsou, ať si říkáme, co chceme, pojítkem a prostě - jak bych to připodobnila - lanem, které drží a také svazuje rodinu dohromady. Přiznám se, partner je moje životní láska, ale nemoct s ním mít dítě, nevím... :-(

miky, úplně jsi vystihla moje pocity, líp bych to nenapsala.

Děvčata, děvčata,

vy uvažujete úplně deformovaně, to na vás ta společnost zas napáchala věci prostřednictvím filmů s H. Grantem. Je mi stejně jako yeleně, a kdyby se teď se mnou partner rozešel (a vzal děti s sebou) a já zůstala sama, zavalila by mě obrovská vlna... ...příležitosti. Je tolik věcí, které bych ráda teď dělala a které nestíhám, protože se musím věnovat rodině. Jasně, s dětmi je to něco jiného, ale i když jsme děti neměli, tak ten vztah samotný sežere spoustu času. Tolik knížek jsem nepřečetla, tolik filmů jsem neviděla, na tolika místech jsem nebyla, moje trekový a běžecký boty pláčou v koutku, tolik kamarádů jsem dlouho neviděla... Kdybych to tu vypisovala, dosáhla bych příspěvků santiovské délky. Nejméně rok bych si nevzpomněla, že bych mohla chtít nějakého chlapa (myslím na vztah, sex je něco jiného). Co vám udělali, že vůbec nepomyslíte na to, že váš život samotný má nějakou cenu a že to může být zábava? Jako by být bez partnera byla nějaká tragédie. Někdy partner je, někdy ne, život je to ale váš. Nejste nějaká polovina, co je neúplná bez druhé, jste přece celí lidé. Jaké přebírání zbytků nebo co, buď přijde někdo, s kým to za to stojí, nebo ne, taky dobře.

miky

"rozmnožovat se je úděl lidského života na zemi" - tak mi vysvetli, prečo človek začína byť plodný až po +/- 14 rokoch života a splodí zhruba 1 dieťa ročne? "normální zdravý jedinec cítí v určitém věku pudově touhu se rozmnožit" - oveľa dlhšie cíti chuť na sex a keby sme nemali antikoncepciu, tak žiadna túžba sa rozmnožiť by nebola, lebo každý by už mal 8 detí. "Děti jsou, ať si říkáme, co chceme, pojítkem a prostě - jak bych to připodobnila - lanem, které drží a také svazuje rodinu dohromady." - preto sa ženy snažia zachrániť vzťah oklamaním partnera a otehotnením? A tie sv1ne chlapi na to neskočia.

wopic, nevím přesně, pro koho bylo to množné oslovení, neb já tento problém neřeším, ale na rozdíl od některých jej plně chápu. Ano, ten odstavec o užívání si je jak vycucnutý z úst Samanthy ze Sexu ve městě, a já to to v žádném případě neberu. Navíc, když jsme u toho, dítě přece ženské nepřekáží v tom být sama sebou a plnit si sny. Já stíhám sportovat i se věnovat práci, která mě baví, ano nechodím po večerech tak jako dříve, ale to není tím, že by nebylo kam dát dítě, to je proto, že už mě to nebaví, mám za sebou a raději vstávám brzy ráno. Taky jsou snad na dítě dva, jaké si to ženská udělá, takové to má, takže opravdu početím dítěte ani dvou nekončí užívání si života - "jen" je plnější a barevnější. Děcka máš, kdybys je neměla, proto, že nemůžeš, tvůj světonázor by byl zcela jiný. Byť bys to třeba zvládla jako má přítelkyně a začala si naplno užívat té stoprocentní svobody. Avšak stejně jako ona, by sis občas poplakala, protože představa, že nebudeš mít komu co předat ze sebe, radovat se z rostoucího prcka, který je z tebe a z muže, co miluješ, veselá není. Holt láska, partnerství, děti, k životu patří, ať jsme emancipovanější sebevíc.

K tomu vážně není co dodat. Snad jen, že taková veledíla jako Sex ve městě by na sobě měla mít cedulku MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ VARUJE: Sledování tohoto materiálu nevratně poškozuje mozek a působí rozsáhlé psychické škody. A jak je vidět, servery typu emimino též.

yelena nemá vyhovujícího chlapa to se dá ještě pochopit miky vyhovujícího chlapa má(takže by v tédle oblasti měla být bez problému) ale okamžitě řeší co by/kdyby jí ho nějaká přebrala wopic no podle agresivity příspěvků má evidentně problém největší partnera má, ale má děti které jsou samozřejmě hrůza a ona nemůže dělat co by chtěla.. mě jenom baví jak diskuze ukazuje krásu ženského vnímání které snad ani neumí žít bez problému...:-D

Nevím, co je Samanta ze Sexu ve městě, na podobné s*ačky nekoukám, ani nevím jak vypadá H. Grant, na něj taky nekoukám. Zkuste to příště popsat bez odkazů na něco takového, co si stejně někdo vycucal z palce nebo spíš z flašky. Dítě pochopitelně přináší především spoustu omezení, a moudro typu "jak si to kdo zařídí" z úst někoho, kdo je nemá, je směšné jak rady kulturisty teoretika, jak je snadné posilovat. Ano, je to v podstatě snadné, JENOM tomu musí člověk dost obětovat. Dítě vyžaduje nějakou péči či pozornost v podstatě pořád, a navíc u něj platí, že to, jakým způsobem se mu věnujete se na něm odrazí a vrátí se vám to i s úroky, takže je značně nemoudré ho prsknout do pemrpdy, postavit před něj nějakou sladnou s*ačku, posadit ho před bednu a mít od něj "klid". Já si nestěžuju, sám jsem si vybral, ale reálně jsem kvůli dětem těch činností musel zahodit opravdu hodně. Kondice v háji, není čas na tréninky, prodlužuje se mi seznam věcí, co bych chtěl "jednou" udělat a není na to čas... to je prostě normální. Místo toho mám hrátky s dětmi, učení je všeho možného atd., to tu popisovat nebudu, ti, kdo je nemají by to stejně nepochopili.

Milý axi,

to se hluboce pleteš. H. Grant není něco bezvýznamného vycucaného z flašky (ostatně věci vycucané z flašky nebývají vůbec špatné, z flašky cucal třeba režisér Vláčil a hle, co za díla nám tu nechal), H. Grant je velmi střízlivě a pečlivě spočítaný komerční program na výrobu a využití slepic. Slepice totiž snášejí zlatá vejce. Film Deník Bridget Jonesové vydělal jen v kinech tři sta miliónů dolarů, připočteš-li dvd a platby za autorská práva, jistě se přiblížíme miliardovým částkám. A to je jen jeden malý filmíček v soukolí. Filmy a seriály (což je ještě lepší, neboť je to dlouhodobý edukační program) mají potenciál slepice vyrábět a udržovat v identifikaci s takovými výplody jako Bridget, Samantha a podobné trosky a business kvete. Filmy, nad kterými se dá brečet. Čokoládová zmrzlina. Následně nejrůznější diety a programy na hubnutí. Zkrášlovací protředky. Další filmy. Návody, jak sbalit nebo udržet chlapa. Knihy a časopisy. Botoxy a liposukce. Možná se blížíme tak ke třetině veškerého businessu ve "vyspělých" zemích. Takže nepodceňuj H. Granta. Možná, nebýt jeho, nemáš ani práci.

wopic, no ty ráda ty diskuzní romány viď. Známe internetové harcovnice. To přirovnání z úst Samanthy ( aniž by člověk seriál sledoval, stačí vidět jeden díl nebo film... jo pardon, tys nezavadila nikdy ani okem o něco tak obsahově plytkého a chudého, čili se pouze domníváš, o čem to vůbec je )jsi nepochopila, stejně jako to, že pointa mého příspěvku byla zcela jinde než v té větě. To je fuk, své jsme každá napsala. ax, ..."Jinak klasika - ti kdo děti měli si stěžují"... No já si teda nestěžuju, u mne jsi to nikde nevyčet.

..." A hrozí, že si sundají železné masky a ukvokají tě k smrti."... Ne, je tady wopice, která nám to všem natře, protože ona svou železnou masku nesundá ani v té nejslabší chvilce. Asi pod ní schovává velkej nos !! - :-D to byl vtip z pohádky, tím snad tvůj intelekt nijak hluboce neurazím Hezké Vánoce všem

wopic: hustej elaborát. DOkonce mě donutil si na googlu najít, co je to ten H. Grant. Hm, to je ten idol, co hrál v tom Deníku Bridget Jonesové, který jsem bohužel kdysi viděl. Akorát jsem měl pocit, že to snad měla být spíš určitá satira, ale pipiny si ji nevímproč berou za vzor. Ale ano, Bridget je dokonale odstrašující příklad, to uznávám, a od pipiny, která se v ní vidí, je třeba utíkat co nejrychleji. Zbytek, kolik to vydělalo, nebo dokonce jestli bych měl práci, kdyby něco takového nebylo, tím se fakt zamýšlet nehodlám, chvilku jsem měl cukání napsat, že by mi to nevadilo, ale nakonec jsem rád, že práci mám a slepice ať si trhnou, jestli se podobným byznysem fakt řídí. Že by mě někdo měl ukvokat, z toho strach nemám. miky: já taky nepíšu, že ty konkrétně si stěžuješ. Psal jsem o věkové skupině 50+, která nějakým způsobem bilancuje, a dost často to tam bývá tak, jak jsem popsal. Část si z toho dělá srandu, ale na části je vidět, jak je žere, že nemohli vyzkoušet tu druhou možnost, než si vybrali. Pokud jsi dřív psala, že řešíš, že ve 40 budeš mít problém vypadat na 25, tak se tě tohle zatím asi těžko týká...

yelena taky jsem si prošla ne úplně lehkou cestou k dítěti, proto jsem po dlouhé době pocítila potřebu opět něco napsat na tento web, k tématu, do kterého se dokážu vcítit. Ty jsi začala vnímat svého partnera jako překážku ke splnění své potřeby mít dítě- z toho vyvozuju, že u tebe žádná zdravotní "chyba" není a je u něho, je to tak nebo ne? Zatím se mě nechce rozepisovat nějak víc, když nevím, co vám doktoři nakukali (my jsme byli oba zdraví). Jen ti prozradím, že já jsem po všech peripetiích a dobře míněných doporučeních (které mě tehdy vyrazily dech...hádej jakých) nakonec po pár letech otěhotněla spontánně a se svým spolubojovníkem partnerem. Ty roky zvědavých otázek od okolí, netaktního chování atd. vztah fakt divně rozhodí, myšlenky typu jako !že se k sobě nehodíme" oběma taky (potají)prolétly hlavou,ale v momentě, kdy se zadařilo, se vše jak mávnutím proutku proměnilo v obrovskou euforii a ve výsledku to náš vztah posunulo na lepší úroveň . Tím chci naznačit, že to co cítíš teď ( a já ti to věřím a chápu),je /u nás bylo/ vratné. Na rozvratné myšlenky se okamžitě zapomnělo, okamžitě. Ale je fakt, že jsme si dokázali během těch afektů neublížit, udržet se....