Měl jsem vůbec šanci?

Jsem asi ve vyšší věkové kategorii než je tady průměr, ale principy vzájemné přitažlivosti a svádění jsou stále stejné.
Všiml jsem si, jak dokáže 5ti letá holka zblbnout stejně starýho kluka. Každý ráno přijede na kole, postává za plotem a nic neříká. Čeká jestli si ho všimne a pozve dál. A ona dlouho dělá, že ho nevidí, přitom už hodinu předtím vyhlížela z okna, jestli tam zase bude stát.
Nebo potkáte v parku zachovalého důchodce. V obleku a s kravatou se prochází s tou svou elegantní a stále usměvavou „holkou“. Podívate se jí do očí a vidíte, že je jí pořád 20. Nevím, jestli to je o fyzické přitažlivosti, ale spolehlivě to funguje v každém věku.
Já jsem byl v podstatě vždycky věrný, ale ne kvůli nějakým zásadám, kašlu na morálku. Prostě jsem si vybíral holky, který za to stály. Nemusel jsem si nikde nic dokazovat, nemusel jsem si užívat jinde a bavilo mě to natolik, že jsem jinou zábavu nepotřeboval. Myslete si o tom, co chcete.
Některé holky musíte dobývat a obléhat jako středověký hrad. S jinou se vyspíte dřív než si stačíte potykat, nevíte ani jak se jmenuje. Ale to není vůbec důležitý. Přírodní a ekonomické zákony jdou ruku v ruce a filosofie taoismu ( Kniha přeměn) říká: „Kdo něco chce, musí sám něco dát, nebo aspon něco obětovat“. A tento princip se opravdu nedá obejít.