Kde jsem to pokazil?

Třeba se potřebuje zamilovat. Ale dárky, ani zlatými, se to většinou nekoupí.

Píšeš: " Dostavala darky, kvetiny, na vanoce neco zlateho, ale ocividne to nestaci. " Víš něco o tom když (v pubertálním věku a třeba i později) řekne holka klukovi "jsi MOC HODNEJ, ale já tě chci jen jako kamaráda"? Přesně tak, ty jsi na ni MOC HODNEJ. Děláš pro ni úplně všechno. Ona tě pak má jistého, vůbec se nesnaží a pak to vypadá tak jak to vypadá. Takže se zkus chovat tak, jako kdyby tvoje pozornost směrem k ní byla jen za odměnu. Prostě si tě musí nějak zasloužit. A jestli už není moc pozdě, ona pozná že ses změnil a sama se začne snažit:-)

Kde jsi to pokazil? Úplně všude. Odmítla tě, a za týden přišla s tím, že si to "rozmyslela"? Co z toho jde asi tak soudit, nelíbíš se jí, nechce tě, ale jsi jí dobrý jako nouzovka. No a už během tří týdnů jí kupuješ dárky, něco zlatého k vánocům? Ty ses snad zbláznil. Připadáš si jako hračka? Do té role ses ale postavil ty sám, ne ona, ale jen a jen ty.

Zdá se mi

že některé ženy si rády s muži hrají. Jsou psychicky dominantní a líbí se jim, když za nimi muž dolízá, kupuje jim dárky a ony ho kdykoli odkopnou. Případně ve vztahu muže různě buzerují (zakazují mu chodit s kamarády ven hrát fotbal, chlastat, kouřit, sex si musí muž vyprosit etc.). Prostě si potřebují pořád dokazovat, že mají navrch - možná je tahle dáma ten typ (btw - většina žen, která je sama s dítětem k tomu má nějaký důvod...)

To AX:

Pripoustim, ze jsem se nejakych chyb dopustil, ale to co pises neni uplne pravda. Citujes vetu, kterou jsem nerozvedl. Ano, investoval jsem do ni, ale ... kytici dostala na narozeniny, pravda, nebyl do zadny puket za 100vku; darky byly drobnosti; zlato na vanoce pod stromecek a nejaky ten spolecny vylet. Ale jestli mas dojem, ze kazdy tyden jsem do ni vrazel tisice, tak tomu tak neni. Dale, neni to po 3 tydnech (ty 2x 3 tydny je doba, kdy mi s ni bylo moooc hezky), a znali jsme se jiz nejaky mesic v praci. Celkove vice nez rok. Vazneji je to 5ty mesic. Cti lepe.

To Beduin:

Vidim to uplne stejne jako Ty, ale ja to jinak neumim. Kdyz se me zepta, zda bych ji hodil domu, tak prece nereknu ne, kdyz to neni pravda. Pro me proste neni problem ten vuz nastartovat a odvezt ji, proc bych to pro ni neudelal, kdyz takto je to mnohem snazsi, nez si vymyslet nejaky lzivy duvod proc ji nemohu odvezt? Ano, "odmena" je to, co postradam, ale to uz zalezi na ni (ji musi "docvaknout" to, ze zivot neni jenom brat, ale i davat), ja s tim nic delat nemohu. To bych se potom totiz doprosoval, a tak to take neni spravne.

Ja cist umim, ale ty by ses mel naucit vice myslet. Jestli to bylo za 3 tydny nebo za 6 je totiz uplne jedno, efekt je stejny. Hodny trouba, co akorat kupuje mraky darku a necha sebou zametat.

To AX:

Vis, jsou lide, kteri jsou desne namachrovani a maji usta plna kecu (viz tema "Jak nebyt hodny? ..."). A jsou lide, kteri toho moc nenamluvi, ale konaji nejake ciny. Holt jsem takovy, ktery rad dela radost druhym. Z Tveho pohledu trouba, budiz ... btw. muzes svuj text rozvinout a napsat, jak by si na to sel TY.

to Nes79

podle toho co píšeš mi přijde, že jsi to na začátku měl možná docela dobře rozehraný. sice tě nejdřív odmítla, ale pak jsi dostal šanci zabodovat. to se možná povedlo, ale jak to tak vypadá, tak sis to během těch třech tejdnů něčim pohnojil a pak přišlo to ochladnutí od ní. čim jsi to pohnojil, těžko říct, ale myslim, že podle tvýho dalšího textu se dost lidí dovtípí. vykašlal ses na ní, což možná trochu zabralo, protože to ač minimální efekt mělo (mohla z ní bejt aspoň kámoška). a pak jsi to posral znova a zavrtával jsi se do toho hnoje čim dál tim víc. holčička tě dostala na hák a ty vlaješ jak hadr ve větru. místo toho, aby ses poučil a když už jsi do tý řeky vstoupil podruhý, něco změnil, tak jsi to začal jenom víc hnojit. radil bych ti v současný situaci držet se toho tvýho druhýho hesla - pro jedno kvítí... a zachovej si ještě trošku svý hrdosti a váženosti.

To Ni'ogaza:

Nechci tady citovat konkretne jeji slova, ale samo, ze jsem se ji ptal, v cem jsem udelal chybu. Odpoved znela ve smyslu, ze chyby jsem se nedopustil, ale ma strach se vazat, protoze se jiz predtim 2x "tezce" spalila (po posledniho rozchodu zhubla o cca 10kg a pri jeji postave to bylo opravdu dost). Nabizi se pak otazka, proc si vubec se mnou zacala, odpoved: myslela si, ze ten strach dokaze casem prekonat (jak vidno, neuspesne) ... Nejak bylo, nejak bude ;-)

To Nes79

Hele kámo, je to všechno pěkná volovina. Když ti holka řekne jednou ne, tak už to znamená, že pro ni nejsi dostatečně dobrý a pohádky o tom, že se spálila v předchozím vztahu jsou trošku mimo misu. Kdyby přišel nějaký chlap co by ji hodně přitahoval, tak by na tebe zapomněla během jedné minuty a už by ti nenapsala a řekla ti, že budete maximálně kamarádi. Souhlasím naprosto s tím co psal Ax. Problém je v tom, že nejspíš nedokážeš ženu dostatečně okouzlit a nemáš v sobě takové charisma. Dárky vůbec nejsou třeba, důležité je to, abys tím dárkem byl pro ni právě ty, aby s tebou chtěla trávit většinu volého času a ty si byl pro ni fakt asi taková nouzovka. Hledej jinde, určitě se najde nějaká, co s tebou bude fakt ráda a nebudeš to mít s ní tak těžké jako s touhle.

Nes79:

Další dobrá rada...Nikdy se neptej v čem si udělal chybu, to je jedna z chyb,kterou dělá hodně chlapů. Hodně žen si přeje mít sebevědomé muže a takhle jim připadáš spíš jako zoufalec.

Diky vsem za reakce, a zivot jde dal ;-)

Nebudu se rozepisovat, dílem proto, abych nebyl za toho, kdo moc mluví,m když raději jednám, a dílem proto, že nějaký obecný mustr psát nelze, seznámení a vývod jsou prostě věci situační. Nicméně pár obecných věcí ještě dodat mohu. První, pokud by mě holka odmítla, a za týden přišla, že si to "rozmyslela", tak 50/50 bych jí poslal do háje rovnou. Pokud ne, byl bych velmi opatrný, dost se držel zpátky, a nechal především jí, ať tedy ukáže, jak si to rozmyslela a ať se trochu snaží, jestli jí opravdu za to stojím. A ne hurá, kývla, tak budu kolem ní skákat jako pumlíč. Druhá, kecy o spálení se klidně vyslechnu a opáčím jí to samé, já už se taky spálil a ne jednou, takže jsme na tom stejně. Pokud mě hodlá podezírat a nehodlá se mnou nic riskovat, ať si najde jiného, já s ní riskuju úplně stejně. Třetí, pokud mám o někoho zájem, tak o partnerku - rovnocennou partnerku. Takže neberu holku, co musím pořád uhánět, a ona jen blahosklonně kouká, jestli kývnout nebo ještě nechat vycukat. Buď se snaží, mají zájem a pro vztah něco dělají oba, a nebo to nemá smysl a ať si najde jiného troubu, co kolem ní bude poskakovat, jiných holek je dost. Pokud to někdo máte za namyšlené kecy, váš problém.

To AX:

Toto si napsal velice vystizne a je tam hodne pravdy. Jestli se te prispevek z 5.1.2008 nejak dotkl, tak si ho precti jeste jednou, pisi totiz o sobe (Melo to vyznit z toho "Holt jsem takovy ..."). Patrim mezi ty, co toho prilis nenamluvi. Jak je znamou pravdou, muzi denne namluvi pouhou 1/3 toho co zeny, nerozvijeji zbytecne sve myslenky a mluvi rovnou k veci. Ja si vystacim z 1/10:-)

Máš docela častou chybu chlapů - sice si to co bylo popsáno uvědomuješ, ale jakmile se s holkou potkáš, rázem na to zapomeneš. Nejsi sám :) Zopakoval bych možná ještě pár věcí z předchozích odstavců: Nedělat ze sebe generátor dárků. Není k tomu sebemenší důvod, a je to naopak kontraproduktivní. Čím méně jich bude, tím lépe. To samé platí i o květinách. Pokud jsou dárky či květina často, jejich hodnotu to jen devalvuje. Kecy o gentlemanech apod pouštím za hlavu, tak za něj nejsem, a co, ale opravdu to tak funguje. Víš, jak si holka váží kytky, kterou jí jednou za rok utrhneš na společné procházce lesem? Mnohem víc, než když jí co tejden koupíš půgét za pár litrů, od třetího koupeného je jí šumák a bere to jako samozřejmost. O dárcích to platí stonásob. Úplně klidně, když se s holkou seznámím dva měsíce před vánoci, jí řeknu, že to bude oboustranně bez dárků, že se zas tak dlouho neznáme, a že si jen někam zajdem posedět. Nebo max koupit srdíčko nebo jinou drobnou "romantickou" blbost při brouzdání po vánočních trzích. Drsné? Ale funkční. Ne kvůli penězům, ale z principu. Nedělat automaticky taxikáře.

Jeste jedna orientacni. Kdyz zena rekne, ze si o vikendu pujdeme nekam sednout, tak tim rika, ze ji mam pozvat nebo ma neco v planu a da vedet?

kdyz rekne, ze si pujdete nekam sednout - tak bych si predstavil neco jako ze zajdete nekam na kafe nebo tak .. kdyby to byla vecera, tak by to napsala jinak .. samozrejme si zjisti, co by chtela podniknout No a s tím zaplacením - pokud jste uz nekde byli, tak by jste si to mohli rozdelit na pul .. zalezi na domluve Pokud jste to planovali dopredu(a ty jsi byl ten aktivni) a ona ti ted navrhla termin - mel bys platit ty pokud jste se domluvali(a ona byla aktivni) - opet bych to dal na pul Nenechal bych slecnu platit celou castku, uz ze zdvorilosti .. ale pokud to neni prvni schuzka, tak bych doporucil aspon na pul

Tak jestli jsem to dobre pochopil, ikdyz tento navrh poda ona, tak na tahu jsem ja. Chapu to dobre?

Četla jsem si vaší diskuzi, a ráda bych vám k ní řekla pár slov z postavení ženy:-) S těmi dárky to není až tak úplně pravda, pokud měla ta tvá vyvolená narozeniny a byli jste spolu pár týdnů, tak určitě nějaká drobná květina udělá velikou radost už jen z toho, že sis vzpomněl a nebylo to nic drahého. Květina je náhodou velmi hezký dárek na začátek vztahu když se ti dva moc neznají a chce jí ten druhý něco dát a udělat jí radost. ALe souhlasím že k Vánocům bych volila taky něco decentního, jen maličkost pro radost. Nejsem na movité věci, ale drobný dárek,pozornost udělá vždy radost, když to neni na denním pořádku. Jinak já ocením hodného muže, ale jak už bylo řečeno, nesmí se jen brát ale také dávat, ovšem znám i ženy, které potřebují k sobě "hajzla".. Ale každá taková nejsme.:-)

Nečekal jsem, že by s tím nějaká ženská souhlasila, vždyť je to vlastně proti nim. Ano, vzpomenout si na narozeniny je hezké, drobná pozornost potěší, ale všeho moc škodí. S dárky a květinami jako s kořením (šafránem?) - jen malilinko, jinak to tu chuť zkazí. Ženské často budou radši, když těch dárečků bude více a dražších, jenže to povede jen k tomu, co jsem psal výše. A jak už tu bylo mockrát psáno, bývá velký rozdíl mezi tím, co ženy říkají, že chtějí, a co skutečně chtějí. To platí i pro toho "hodného". Že by chtěly hodného muže říká drtivá většina žen, ale jen říká - ve většině případů se ve skutečnosti na toho hodného ani nepodívají, a nebo když si s ním něco začnou, za chvíli je ta "hodnost" omrzí a zevšední, a buď s ním zametají, nebo mu dají košem kvůli někomu méně hodnému, a nebo mu prostě začnou zahýbat, aby si užily pokud možno všechno. Takže pozor rozdíl mezi tím, co ženy říkají, a co skutečně dělají :-P

Hodneho ANO, ale nesmi to byt nouma, ktery si necha vsechno libit a stane se z neho podpantoflak, musi byt zdrave sebevedomi, mit svuj nazor, byt iniciativni a schopny, ale tolerantni a delat kompromiy, to si pod tim predstavuju... vzdycky sem mela da se rict hodnyho partnera a nezevsednel mi... :)

Ano, vždycky je v tom nějaké "ale", a často holky vyjmenují požadované vlastnosti chlapa vyloženě protichůdné :-D A kam zmizeli ti hodní, když nezevšedněli? Kvůli něčemu zmizet museli, když o nich mluvíš v minulém čísle.

mam osobni zkusenost ze kdyz se "hodny" chce stat tim "nehodnym" tak ma velke problemy posunout spravne tu hranici. Kdyz sem se staval nehodnym tak se kolikrat stalo ze sem proste hodne ujel, protoze to pro me nebylo prirozene. Takze se clovek zase uci kde jsou ty nove hranice.

Nyni uz to take vidim, byl jsem prilis hodny (a pritom kazda zacina vetou - Chci aby by hodny, verny, bla, bla, bla ... ) a jak pise Dodo, je pro me strasny problem byt "nehodny", nevim jak na to, desne se mi to prici, delat ze sebe neco, co vlastne nejsem. Jednoduse receno, vedome delat neco jinak, nez bych to spontanne udelal ... :-/

Ano, posunout tu pomyslnou hranici, nebo spíš odhadnout to posunutí, je docela těžké, a nadělá se při tom dost omylů. To mám za sebou taky. Zvlášť, když člověk párkrát dostal pořádně za vyučenou, má tendenci jí posouvat více, než je nutné. Na to je také třeba dávat pozor, aby to člověk nepřehnal, prostě je třeba nenechat sebou zametat, neviset na provázku, ale zase nedělat zybtečně přílišného tvrďáka.

Jelikoz jsem tvor premyslivy a porad se pitvam v tom, co jsem udelal spatne, muzete shodnotit jeste to, jak jsem to ukoncil? Ona to svym nezajmem akorat naznacovala, ale nebyla tim, kdo rekl konec. Proc?. Ma strach z toho, ze ona bude tou spatnou? Rekl jsem co k ni citim, take co ke me citi ona (teda spise neciti), ze mam rad jeji dceru, ale ona mi jasne davala najevo, ze jsem prekazkou k navratu jejiho otce (ikdyz nechape, ze tatka se nevrati). Dale jsem podotkl, ze ocividne mame kazdy jinou predstavu o vztahu, odpoved byla, ze mi jasne rikala, ze o vazny vztah nemam zajem (coz si protireci, protoze v jedne z SMS psala, ze si uvedomuje svuj vek a nechce s dcerou zustat sama). Pak jsem jenom podotkl, ze se ji budu vyhybat, musim zapomenout. A tento monolog jsem ukoncil klasickym "Cau" a sel jsem. Nic jsem prilis nerozvadel. Hodne jsem ji naslouchal, kdyz se me po tydnu ptala, jak se mam, tak jsem ji doslova odcitoval jeji slova o pocitech, ktere v ni vyvolava setkani s jejim predeslym pritelem, kdyz ho nekde vidi (ikdyz je to jiz 2 roky, co ji ON opustil, tak z jeji reci se dalo poznat, ze tam jeste neco je). Nyni jsem ve fazi bolesti a zapominani.

Podle mě není ještě připravená na další vztah.

Mam takovy mensi problem. Je tomu jiz nejaky patek, co jsem zalozil toto vlakno a ten vztah-nevztah nejakym zpusobem ukoncil. Jenomze nastala jista situace. Jelikoz jsem hodne studoval tyto stranky, tak jsem poznal kde a jakych chyb jsem se dopustil a zacal se proste chovat jinak. I ten stud co jsem mival je o dost mensi. No a nyni k veci. Od rozchodu jsem zasel na par akci, kde se jelo az do rannich hodin, poznal jsem par novych devcat, pokecal, zatancil, trochu s nima proste zaparil. Jsem si zcela jist, ze nektere pikantni informace se dostaly k EX z vyse uvedeneho textu. Vcera za mnou osobne prisla a pozvala me k sobe domu, ja se samo cukal, nasel si vymluvy, ze nemam ten den cas, zitra to taky nevidim, ze jdu s klukama z prace a nejakyma holkama (tady jsem trochu kecal) na bowling (tady byla na ni poznat zarlivost). Prohodili par slov, jak se ma atd. Dnes prisla znovu, kdy prej prijdu. Ja ze jeste nevim co bude, ze ji to reknu az zitra. Zase chvili pokecali co noveho a pri odchodu opet padla otazka proc ji to nemuzu rici uz dnes. Ja na to, rikal jsem, reknu Ti to zitra a tecka. Otazka zni, co si o tom mam myslet?

No vidíš, výborný vývoj. V čem že máš problém? :) Nechoval bych se k ní zbytečně odtažitě, nedával bych jí vůbec nic "sežrat", ale klidně bych se dál bavil jinde, ať se snaží ona, když chce. Ona to byla, kdo to dvakrát utnula, a ještě k tomu dost nepříjemně, tak je na ní, ať to napraví, jestli si už uvědomila, co vlastně chce. V tom vidím vůbec největší problém - zjistit, zda tak jedná proto, že si uvědomila, že jsi ten pravý, či zda tak jedná ze vzteku a žárlivosti, a jakmile se drápkem chytíš, zase tě sejme. Tohle se zjištuje dost blbě - když se chtíš moc brzo, a bude to druhá varianta, zas si jen natlučeš, když jí budeš zkoušet moc dlouho a drsně, a bude to podle varianty první, můžeš to tím podělat ty. Takže - něco mezi tím. Úplně jí neodbývat, ale být svůj, mít svůj program, okolí, zábavu, mít prostě spoustu alternativ - a hlavně tak působit. Hodně štěstí.

Napadly me presne ty same otazky a ted tapu, zda ji podrobit nejakym otazkam (proc me vlastne pozvala, zda jiz ma zajem o vaznejsiho atd. , tech proc s otazniky je tam vic) nebo jak se v pripade chovat, kdyz se tam rozhodnu jit. Jak se zachovat pri odchodu? Ikdyz to by melo nejak vyjit z prubehu setkani. Tretim "kartacem" bych nerad prochazel.

Rozhodně bych se neptal. Tím se zase jen stavíš do pozice škemrajícího, či závislého. Ne, prostě bych tam šel jen tak, když už. A nečekal od toho vůbec nic. Sám si nezačínal s ničím, a nechal na ní, ať se projeví, nebo sama s něčím začne.

Ok, diky, presne tak se zachovam. Udajne ma pripraveny nejaky film, tak jej "kamaradsky" zkouknem.