Kamarád?

Ahoj, vím, že to tu již bylo, a asi ne jen jednou, ale potřebuju taky poradit, protože opravdu nevím.

Loni jsem se na přednášce seznámila s klukem, půjčil si ode mě tužku, povídali jsme si a od té doby jsme si na přednáškách sedali k sobě. Tehdy jsem byla ve "vztahu", ale o tom on nic neví. Vyptal si moje icq. Píšeme si často. Sem tam nějaká smska. Ale je děsný tajnůstkář. Když z něho chci vytáhnout něco víc osobnějšího, tak tají. Doslova :) Jen párkrát se mi svěřil. Několikrát se mnou šel i na večerní seminář, na který vůbec nemusel. Není ze stejnýho města, ale teď o prázdninách, když sem má cestu, většinou se chvíli (protože je spousta práce a povinností) vidíme. Vždycky se domluvíme, že si vyměníme studijní materiály - je to zvyk od doby, kdy mi přijel jen tak půjčit učebnici, o které věděl, že by se mi hodila. Občas mě odvezl z/do práce nebo školy. Když cokoli potřebuju, vždycky mi pomůže. A přiznávám, jsem z něho celá paf, což zase tajím před ním, protože se k ničemu nemá, a já mám strach, udělat první razantnější krok, a to ze dvou důvodů. Za prvý poslední "vztah" skončil dost nepěkně, což mě úplně vykolejilo, i když jsem si vždycky myslela, že podvádění přežiju - bojím se, že případný neúspěch bude zase bolet :( A za druhý je stydlivka, já ostatně taky - než jsem se ho zeptala, jestli půjde na koncert, tak mi to trvalo asi dvě hodiny urputného vnitřního souboje :) Vůbec nevím, co chce a nechce. A já to nechci pokazit, protože i takhle je mi s ním fajn. Takže potřebuju poradit, jestli to má vůbec cenu zkoušet, jestli se kamarád opravdu chová takhle pěkně, co si o tom myslíte...