Jsem opravdu hysterka?

Ahoj, chtěla bych se s Vámi podělit o svůj příběh. S přítelem jsem rok a půl. On člověk, co měl přede mnou vážné vztahy. Stále byl s těmi dívkami v kontaktu. Trošku mi to vadilo, protože já jsem dokázala udělal za někým tlustou čáru, když jsem do tohohle vztahu šla, protože jsem tušila, že by to nedělalo dobrotu. Ani tak mi nevadili jeho bejvalé, jako spíše jedna dívka, kterou poznal v tanečních (cca 2 roky dozadu než jsme se dali dohromady). Měl jí strašně moc rád, byl do ní poblázněný, ale přitom jí skoro vůbec neznal, jen z tanečních a pak spolu byli párkrát venku. Po čase to jejich přátelství mezi námi dělalo problémy, tvrdil mi pak, že s ní přerušil kontakt a že vlastně jí měl vždycky jen na fb, věřila jsem mu, nebyl důvod mu nevěřit. Pak ale přišla chvíle, kdy jsme byli v jednom podniku a on psal smsku, já v dobré náladě se ho ptám, copak komu píšeš, nějaké milence ? (opravdu to bylo myšleno jako vtip) ještě jsem ho poškádlila tím, že jsem mu řekla, že jsem na toho svého milence zapomněla :-) A on, že ne, že píše jednomu spolužákovi ohledně následujícího dne, kdy se měla pořádat další akce. Psal tu smsku přede mnou, pak říkám, no to jsem zvědavá, jestli mu to fakt pošleš, když mu posíláš mrkajícího smajlíka :-D to jsem netušila, že koketuješ s chlapama.....a taky, že jemu ta zpráva určena nebyla...když klikl na odeslat stálo tam jméno té holky z tanečních....Byla to pro mě velká rána...veříte někomu a on vám pak takhle do očí lže.....dlouho jsem se z týhle chvíle, z tohohle zážitku vzpamatovala, klepala jsem se, plakala, přála jsem si, aby to byl jen zlý sen. Nechápala jsem, proč mi lhal. Trvalo mi dlouho, než jsem mu začala zase věřit a tuhle vzpomínku z hlavy vymazala. Ale zvládla jsem to a on mi slíbil, že tentokrát opravdu s ní v kontaktu nebude a v slzách mi říkal, jak ho to mrzí, že se zachoval jako idiot, ze mi nechtěl ublížit. Po roce...tzn. nyní jsme se začali hádat kvůli drobnostem, bylo to způsobeno stresem z nadcházejících zkoušek a asi také tím, že jsme spolu trávili každý den, což jsme oba uznali, že nebylo dobře (přeci jen ponorka funguje všude). Rozešli jsme se asi na 4 dny....psal mi pak, abych za nim prijela...chvilku jsem vahala, protoze kdyz jsem ho prosila aby nas vztah nezahazoval, byl chladny, ale nakonec jsem poslechla srdce a jela jsem za ním. Byla jsem štastná, krásně jsme se přivítali....ale pak přišla chvíle, kdy mi sdělil, že si zase psal se slečnou z tanečních a že má podmínku na základě které se dáme zase dohromady a to, že se odpoutám od minulosti a nebude mi vadit, když s ní půjde někdy ven, když si s ní bude psát. Nechápala jsem, jen co mi tohle sdělil, špatně jsem to nesla, začala jsem se klepat, poprosila ho, aby mě nechal na chvíli být a plakala, dlouho jsem plakala a nechápala, proč zradil, i když jsme spolu nebyli a proč po mně žádá něco, co by mi ubližovalo. Proč mi chce vědomně ubližovat. Jelikož ho miluju, tak jsem na to přistoupila. Pak si další den s tou slečnou psal a ta, že chce důkaz, že mi to nevadí.....já hloupá udělala tu největší chybu a to tu, že jsem jí napsala icq, skousla ret a napsala, že mi to nevadí....v tu chvíli, co jsem to psala mi bylo zle jako nikdy předtím....ale chtěla jsem to udělat pro něj, abych mu dokázala jak moc mi na něm záleží a myslela jsem si, že to zvládnu. Ale ne....ted po týdnu stále na to myslím, kladu si otázky proč? proč mě postavil do takové situace....proč mi řekl, bud ti nebude vadit, že se s ní budu bavit nebo bude konec....přesto, že jí neviděl takovou dobu a jak sám přiznal moc jí nezná...myslela jsem si opravdu, že to zvládnu, ale týden už skoro nespím a nejím....dneska jsem mu to řekla...řekla jsem mu, že nemám strach z toho, že by mi byl nevěrný, že i přes to zklamání mu věřím, ale že se bojím toho, že to bude pro mě tak moc těžké, že vím, že to pro mě bude dal tak moc těžké....že příjde chvíle, kdy mu řeknu, jdi si za ní, ale ke mně už se nevracej.....a on to stále nechápal a stále jí obhajoval a stále si stál za svým a přesvědčoval mě, že to zvládnu a že je to normální holka, že jí nepotřebuje a když se zeptám nepotřebuješ? a proč jsi mi kvůli ní teda několikrát lhal, proč se s ní chceš zase po tak dlouhé době stýkat? nedostávám od něj odpovědi...a přitom ví, že já ze všeho nejvíce ocením upřímnost....ted jsem udělala asi zase další hloupost a to tu, že jsem mu řekla, že nechci ničit sama sebe....at se rozhodne, co je pro něj opravdu důležité, jestli dívka, kterou sotva zná nebo dívka, které tvrdí jak moc jí miluje a které tvrdí, že si jí chce vzít a založit s ní rodinu, řekla jsem mu, že mu dám času kolik bude chtít, ale že obojí bohužel mít nemůže :-( že jsem si myslela, že to zvládnu, ale ne........od té doby (tzn. ted pár hodin tomu je) mi nepíše, nevolá, žádný kontakt se mnou...a já jen čekám na to, co bude....Děkuju těm, co tenhle příběh dočetli až do konce...a jestli si myslíte, že jsem hloupá slepice...ano já si to ted myslím o sobě taky :-(