Prosím o radu. Docela dlouho mě naháněl ženatý muž, jsem vdaná, odmítla jsem i když se mi líbil a lákalo mě to. Neodmítla jsem ho přímo spíše jsem se od něj stáhla a tak nějak se to zastavilo na mrtvém bodě. On si nedovolil nic víc zkusit, spíše vyčkával, pomalu se přibližoval. Pak jsem ho přestala kontaktovat a omezila nutný pracovní kontakt. On je nyní velmi chladný a odměřený, na vše pracovní odpovídá stručně.
Stála bych o něj jako o přítele, je něco takového reálného, nebo z pohledu mužů ne?
Dříve jsem ho tak 2x týdně kontaktovala pracovně i nepracovně, nyní se snažím co nejméně (1x za měsíc), ale chybí mi a sám se neozve, nebo když ano tak pracovně, tak si říkám, kdyby chtěl tak by se ozval. Nechci ho nahánět. Nějak nevím jak na něj. Když se potkáme tak na mě spíše civí a moc nemluví.
Je to ztracené?
Diskuze
je to ztracené?
Prosím o radu. Docela dlouho mě naháněl ženatý muž, jsem vdaná, odmítla jsem i když se mi líbil a lákalo mě to. Neodmítla jsem ho přímo spíše jsem se od něj stáhla a tak nějak se to zastavilo na mrtvém bodě.
Komentáře čtenářů
6 komentářů k článku.
hm
"Páči" sa mi ako sa ženy radšej venujú cudzím chlapom namiesto záchrany/zlepšeniu vzťahu/manželstva, keď sú problémy. Veď načo sa venovať tomu blbcovi, ktorý si ju zobral, ktorý nevedomky sedí doma. Veď po vonku behá lákavé zakázané ovocie. "Prečo ten sympatický ženatý chlap zrazu ochladol, keď som ho svojím správaním poslala do prde1e? Prečo už za mnou nebehá a nekľačí mi pri nohách, prečo sa mi nevenuje? Ja som chcela byť preňho taká dobrá kamarátka, dávať mu nádeje a pritom nič nedovoliť. Môj havinko sa asi hnevá :-( "
Ano, je to ztracené. Odmítla jsi ho a on teď nemá důvod se s tebou bavit. Nás muže totiž kamarádky zas tolik nezajímaj, máme radši milenky, jestli chápeš.