Je opravdu sex to nejdůležitější (osobní zpověď)

Čau všem,

je mi 27 let, vysokoškolák, sportuju, mám hodně kamarádů a na svůj věk dost kariérních úspěchů. Bohužel, tyto relativní úspěchy jsou vykoupeny těžkým nezdarem v oblasti navazování milostných vztahů, v čemž jsem naprostej tragéd, a proto píšu.

Zažil jsem za svůj věk asi 1000 debaklů při oslovování holek nebo na randech a schůzkách, spal jsem jsem jen se dvěma holkama (s oběma jsem chodil), přičemž ta druhá se se mnou rozešla v létě a popravdě řečeno, dodnes jsem to nerozchodil. Mám obavu, že už si žádnou holku nenajdu nikdy, a to z těchto důvodů:

1) nejsem nijak pěknej, takže vzhledem nikoho neohromím

2) Jedinou cestou je tu holku nějak ukecat,oslovit, jenže i přes můj věk mám zkušeností asi jako 13ti letej, prostě to neumím, nemám to v tom praxi, nevím co mám dělat a jak

3) Kromě toho že mám naprosto minimálně sexuálních zkušeností, trpím ještě předčasnou ejakulací, takže ze mě žádná holka na větvi nebude ikdybych se s nějakou dostal až sem. Myslím, si že nebýt těchto problémů, mohl jsem s tou poslední pořád být. Navíc všude kolem sebe slyším, že bez sexu to prostě nejde, že to je to hlavní a zásadní atd.

Ani se as nechci zeptat co dělám špatně, to vím, špatně je všechno, ale spíš jsem to ze sebe potřeboval dostat nějak všechno, a taky se rád zeptal, jestli tady všichni souhlasíte s tím, že bex sexu jako z pornofilmu ani ránu a tím pádem už mi prostě ujel vlak?

Jasně, všude kolem slyším věty typu "dočkej času", "přijde to až to budeš nejmíň čekat" atd, jenže tomu už jednak nevěřím, jednak mám strach, že když to náhodou přijde, z výše uvedených důvodu to zase podělám.


Rozumím tomu, že můj příspěvek se od těch kolem trošku liší, no ale musím to zkusit....

Díky, Kamil