Diskuze
Jak řešíte jejich stavy bez nálady?
Zdravím, snad každý toto poznal, stav, kdy vaše přítelkyně je otrávená, na otázku co se stalo, odpovídá že nic, ale vy přitom víte, že jí něco trápí. Někdy dává najevo, že za to snad můžete vy.
Komentáře čtenářů
11 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (9 komentářů) Sbalit komentáře
Osobně mi přijde, že jen velmi malé procento žen je schopno omluvy. Snažím se vybírat si ty, které jsou :) Nikdo by ve vztahu neměl nad tím druhým mít výrazně navrch. Takže pokud ti z toho odstavce nevyplynul závěr: jednou se zeptej, co se stalo, pokud neodpoví, tak to neřeš. Pokud je s ní v tu chvíli k nevydržení, jdi pryč (viz aurelianův příspěvek). Pokud později sama nepřijde s omluvou (nebo ji dokonce bude čekat od tebe!), najdi si jinou holku.
normalni situace skoro kazdyho vztahu. blby nalady v ruzny mire najdes u kazdyho cloveka! pises ze se to nestava moc casto. ja myslim ze asi nejsi dostatecne tolerantni clovek. kdyz ti odpovi ze se nic nedeje a presto je videt ze deje, bude tady chyba v komunikaci nebo duvere mezi vama. zamysli se nad tim.
Lvíče to moc nechápu, holka by se měla omlouvat, za to, že má špatnou náladu? Co je na tom špatnýho mít náladu pod psa, to je snad úplně normální, tím spíš když má těžký život, nevybírá si nejlehčí cestu a o něco se pokouší. Sem tam to na člověka dolehne ne. A o PMS jste někdy slyšeli? :-) já doporučuju se zeptat jestli jí neco netrápí, když to řekne tak si to vyslechnout a říct, že to bude dobrý bla bla. když to neřekne tak se jí snažit rozesmát nebo něco vyprávět; nebo to prostě nechat být a brát v úvahu, že nemá dobrou náladu. pokud budete v takový náladě rozdmýchavat oheň tak to nic nevyresi, naopak.
Pokud na holce vidím, že je její nálada způsobena PMS, tak se o to nestarám a přejdu to. Obvykle se den před krvácením u holky objevuje špatná nálada - smutek. Další den už při krvácení je holka nervózní, naštvaná, muže dělat výpady. Po třetím dnu krvácení to ustává. To tedy vyplývá pouze z mého pozorování, každá holka to prožívá trochu jinak. Není-li na vině PMS, zeptám se jí slušně, co se jí stalo. Buď to řekne a tím má starost končí (maximálně jí trochu pomohu), nebo řekne, že se nic neděje. Jakmile mi tohle udělá, opáčím se na ní s tímto: "Dobře, jak myslíš. Podle mě se chováš do hnusně. Nevím, co jsem ti provedl a je mi to jedno, když mi to nechceš říct. Buď ale tak laskavá a nekaž nám svoji hnusnou náladou společný chvíle. Nevidíme se zase tak často, abych z tebe páčil tvoje problémy. Na to si najdi někoho jinýho." Nemusíš jí to říct přesně takhle, ale dodrž důležitý body: 1. Nebudeš to z ní páčit, když sama nechce. 2. Dáš jí najevo, že její nálada kazí vaše setkání. 3. Ať si najde na řešení problémů někoho jinýho (ve smyslu kamarádku, ne jinýho přítele). Holka se po tomhle proslovu trochu uzavře, bude naprdlá. V tu chvíli si jí chytni a polib jí nebo něco takovýho.
Tato situace se mi x krát přihodila, zeptal jsem se Co se děje a ráda se mi svěřila. Vyslechl jsem ji, hledal s ní řešení a povzbudil ji. Tato "trojka" nikam v mém případě nevedla, problemy se stupňovaly, takže jsem ze vztahu odešel. A když odmítne, tak bych se v ní nepitval a nechal to být a inspiroval se rashemcz
Když mám špatnou náladu a jsem kvůli tomu na přítelkyni protivnej, považuju za normální omluvit se jí pak, že jsem na ni byl protivnej, když ona nic neprovedla. Totéž čekám od ní.
Mít špatnou náladu ještě není samo o sobě nic nemorálního. K tomu může být spousta důvodů, které člověk vědomě neovlivní. Co je ale hnusné, svojí špatnou náladou někoho druhého obtěžovat či ji druhému přímo úmyslně též kazit. Buď se má člověk kontrolovat a nedat na sobě nic znát, anebo to rovnou přiznat, vysvětlit a omluvit případné komplikace. Nechtít nic prozradit a ponechat řešení svých problémů výhradně na sobě není nic špatného, každého právo a snaha poradit si pokud možno sám a neobtěžovat druhé svými starostmi je chvályhodná. Co je ale hnus (bohužel holky mnohdy dělají) když je člověk naštvaný na druhého, ale nic neřekne, jenom okázale hraje uražené divadlo a prudí že ten druhý beztak ví co se stalo apod. Takové chování zaslouží obecně nakopat do... a specielně u partnerky, že je dotyčná pořádná kráva, soužití s ní je nemožné a nejlépe ji poslat k vodě.
No táhnu to s přítelkyní třetí rok a její špatný nálady v poslední době příbývají. No chápu problémy v práci nebo v rodině a do toho její pesimistická povaha. Takže se učím jak nejlépe tyto situace zvládat. Je dobrý se jednou zeptat, co se děje, aby neměla pocit, že se o ní nezajímám. Ale naléhat jsem se odnaučil. Vždycky to vedlo buď k hádce nebo, že jsem s blbou náladou odešel (což je skoro to samé). Pokusím se tedy jí zlepšit náladu, něco žvanit, někam vyrazit ale někdy nemá náladu ani na to. Pak být v jedný místnosti, koukat se jak má špatnou náladu a přemýšlet o tom není zrovna to správný, tak je lepší raději odejít a zabavit se filmem nebo něčím, se slovama, že jí nechám osamotě a ať pak přijde. Většinou pak přijde a zeptá se jestli, jsem odešel kvůli ní. Vždy něco plácnu ale pokaždý to vezme jak odpověď "ano". Někdy se to zlepší a dá se s ní pak mluvit, nebo si špatnou náladu vezme i do postele a pak na vlídné slovo musím čekat do druhého dne. Kdy má svý dny vím, takže špatný nálady způsobený tím se zhruba opakují, to pak nemá smysl nějakých zbytečných scén, páč chápu, že to není příjemný. Omluvit se přichází jen výjmečně.
Ta rashova metoda je teda docela drasticka, u me by neporidil. Pochopila bych to presne tak ze si mam najit jinyho pritele, ktery mi s mymi problemy pomuze, nebo pred nima nebude strkat hlavu do pisku :-). Nevidim na problemech nic spatnyho, clovek se preci potrebuje vypovidat, kdyz to rekne a na zaver doda neco optimistickyho, jako ze to je holt zivot nebo ze se to zvladne, a zmeni tema a nebabra se v tom, mi prijde v pohode. Me to treba pomaha vypovidat se, ulevit si, srovnat myslenky, aspon nejak imaginarne ten problem sdilet...Rada a pomoc se taky hodi, kdyz to jde. Jako pokud se pritel neutapi v nejakych scifistickych beznadejich a nepoda to tak jako ze se zhroutil svet, protoze se v praci neco nepovedlo, tak me to nejak nezatezuje. Lidi si maji pomahat. Mnohem horsi by mi prislo predstirat, ze je vsechno desne v pohode, i kdyz neni, to mi pripada frustrujici. Kdyz ma holka blbou naladu a nechce o tom mluvit, tak je to vylozene pitomy...Ja bych nabidla, ze si ji vyslechnu, a kdyby nechtela, tak bych nenalehala a navrhla treba nejaky sport nebo film, ktery by ji z toho vytahnul, nebo ze si kazdy pujde po svym...
když nastene nějaká taková situace, tak to řeším tím, že se zeptám co se děje, když mi to řekne, tak ji nějakým způsobem povzbudím a dál to neřeším a když mi to neřekne, tak to neřeším a dál se v tom neštourám štourání v problémech, které se netýkají vás dvou není potřeba nějakým výraznýým způsobem řešit. Spíše jen podat ¨pomocnou ruku¨
Nedolejzat, říct normálně "víš, co, zavolej mi, až s tebou bude rozumná řeč" a jít si po svých. Možná bude nějakou dobu o to naštvanější, ale ve většině případů pak vyměkne. A když ne... popravdě, co s holkou, která je věčně otrávená a kazí náladu i tobě? Myslíš, že se takhle dá žít celý život? Tím, že se ji snažíš za každou cenu udělat šťastnou, to jen kazíš. Znáš bonmot "ženy nevědí co chtěji a nedají pokoj, dokud to nedostanou?" Ten citát je ve skutečnosti velmi pravdivý a výstižný. Cokoliv uděláš, bude použito proti tobě.