Jak dál s kamarádkou?

Někdy v říjnu jsem sem poslal dotaz, zda si mám něco začít s novou kolegyní (podřízenou), která je o 30 let mladší. Rady potvrdily mé obavy, že věkový rozdíl je příliš velký, tak jsem to vzdal, ale řekl jsem si, že bych se pokusil s ní navázat kamarádství (protože mít dobrou kamarádku také není k zahození).
Nabídl jsem jí tykání, ona souhlasila;-): Druhý den jsme jeli na akci do Prahy, tam ocenila, že se znám se spoustou lidí z oboru, pří zpáteční cestě jsme si ve vlaku hezky popovídali (zmínila se, že má kluka), načež požádala, abych jí v práci před ostatními netykal, jen v soukromí:-/. No dobře.
Po nějaké době měla svátek, já jsem byl pryč, poslel jsem jí SMS, to ji potěšilo.
Pak před vánocemi jsem jí popřál a dal jí malý dárek - a ona mne překvapila a měla pro mne také dárek;-). Po svátcích jsem se 29.12. zastavil v práci (měl jsem dovolenou, ona ne), a popřál jsem jí vše nejlepší do nového roku a dal jí pusu (na rty).
Potom v lednu jsem měl narozeniny, dostal jsem od ní menší dáreček a pusu, za pár dní měla ona narozeniny, tak jsem opětoval. (To mne na ní potěšilo - neboť mám v práci ještě dvě kolegyně, s nimiž si tykám, probírám i soukromé věci, považuji je za kamarádky - těm dávám k narozeninám a svýzku dáreček nebo kytku, od nich dostávám jen slovní blahopřání.)
Pak jsem jí nabídl, že bychom si spolu zašli někam na kávu - souhlasila, popovídali jsme si hezky, ale dál než k náhodným dotykům jsem se nedostal. Večer jsem jí ještě poslal SMS s poděkováním, ona mi napsala "Nemáš zač děkovat. Bylo to moc příjemné posezení."
V lednu jsme ještě spolu byli na jedné kulturní akci, v únoru jsme chtěli jet do Prahy na výstavu, ale onemocněla, pak jsme byli jednou v divadle, při loučení jsem ji lehce políbil.
Problém je v tom, že když jsem jí před 3 týdny navrhoval, abychom si zase někam zašli posedět, tak řekla, že nemá čas, že 3x týdně chodí na trénink tance a že plno kamarádů/kamarádek to po ní také chce. Tak jsem řekl, ať si mne zařadí do pořadníku. Teď nevím, zda se mám zase zeptat, abych nevypadal jako zoufalec, že ji urguji.
V podstatě se vidíme každý den ráno (kdy se sejdeme na autobus. zastávce a jdeme spolu 250 metrů do práce a přitom si povídáme) a jednou týdně jdeme na kurs němčiny v práci. Její přítomnost mne vzrušuje.
Tuhle jsem jí říkal, že jako většina mužů jsem nechápavý na neverbální signály a náznaky a že až se jí něco na mně nebude líbit (nebu naopak bude líbit), že mi to musí jasně říci, neboť se nedovtípím. Zatím toho nevyužila (aby mi třeba řekla, ať jí neobtěžuji.)
Zamilovaný do ní nejsem.
Minulý týden jsem jí jen tak přinesl kytku - ale trochu jsem to zkazil, protože neumím správně dávat dárky - tak rozpačitě jsem jí tu kytku dal, jako bych to chtěl mít už za sebou. Asi byla překvapená. Druhý den jsem jí řekl, že si uvědomuji chybu, že jsem to mněl udělat jinak - přijít rozjásaný, obejmout ji, říci ji, že jsem rád, že ji již půl roku znám dát jí pusu a kytku. Na to ona nic neřekla.
Potřebuji poradit, co dál - zda jí mám podruhé navrhnout, že bychom někam zašli - a když řekne, že nemá čas, zda to mám vzdát nebo se pravidelně připomínat.
Uvažoval jsem, zda bych si s ní neměl otevřeně popovídat - co očekávám já od ní a co by ona očekávala ode mne nebo co jí mohu poskytnout (jaké zážitky, ...)- zda tedy stojí o mou přítomnost jako o kamaráda nebo zda nárok na polibek mám až za půl roku, až budu mít svátek. Ale zase nevím, zda bych tím všechno nezkazil.