co je duležité ve vztahu ?

to niki

tolerance, pochopení, trpělivost a také možnost se vcitit do druhého,

Taky mě, Londone, napadlo, že jsem ti v jiném tématu zapomněla napsat, že kromě těch tří skupin žen ještě existuje ta jediná (neboj, určitě jich kolem tebe běhá víc;-)), která s tebou bude podnikat cokoli a kdekoli, brát i dávat, co potřebuješ, protože tě bude mít ráda. Pravděpodobně bude mít vyřešené svoje problémy a záležitosti a budeš se jí libit a přitahovat ji. Budeš ji zajímat. A naopak.;-)

to niki

Jsi milá niki:-), "ještě existuje ta jediná (neboj, určitě jich kolem tebe běhá víc )," ale existuje právě ta jediná, která ti vezme srdce, rozum a veškeré tvé něžné city a pocity. A potom si člověk připadá tak prazdný, a nemůže dávat tyto své city, nikomu jinému. A proto člověk nemůže jít dál a třeba se znovu zamilovat do jiné skvělé ženy.A to z důvodů, že mu tyto pocity a ten cit a tu lásku může dát právě tá jediná. Víš, zlomila mi srdce a tím pohřbila všechny mé citů a je asi jediná, která ho může znovu zacelit a tyto city mi znovu vrátit. Vím, že ta jediná to dokáže a proto bojuji. Nevím jak to správně vyjadřit a popsat.Ale takto to citím. (Možná ti, nebo Vám kdo tyto řádky bude číst, budu připadat divný, a řeknete, že existuje na světě několik miliard žen, které mi mohou nabídnout svou lásku. Ale neumíte vysvětlit ani vy a ani já proč právě chcete jen a jen tu jednu. Podle mě je to ten nejvzácnější cit a pocit, pro který stojí na světě žít a vy si uvědomíte, že jedině s touto ženou chcete mít děti, chcete s ní a po jejím boku zestárnout a strávit zbytek svého života. A nebo jsem zatím nepoznal a nepotkal žádnou jinou ženu, která by toto dokázala probudit ve mě.

Ahoj Londone! Jak je v Londýně?:-) Tady fouká a prší. Díky tobě jsem dneska poprvé po několika měsících nevstávala s bolestí v srdci. Dokázal jsi mě posunout a rozptýlit mé myšlenky natolik, že se na svoje trápení s láskou dívám s větším nadhledem. I já jsem si několikrát v životě myslela, že právě tenhle je ten pravý a jediný, kterému můžu všechno dát (a dala jsem). Bohužel však, a teď budu možná ošklivá, jsem si kolikrát říkala, že "házím perly sviním". Zejména v jednom případě to bylo naprosto evidentní - ten kluk to nejen nedokázal přijímat, nedokázal to ani ocenit. Ten vztah trval 9 let. Byl "slepý", hledal něco jiného. Někdy náhoda svede dva lidi, jindy je jasné, že se k sobě nehodí už od začátku, ale jeden, druhý nebo oba si to nechtějí připustit a snaží se za každou cenu vztah prodlužovat. Možná to není tvůj případ, Londone, ale čím dřív se dáš do kupy, tím líp se ti povede.;-)

porozumění, respekt, úcta, sex a také láska či přátelství

to niki 9 let? holka těbuch......a já tady brečim kvůli 9 měsícům.

to london Vůbec nejsi divný, naprosto chápu tvoje pocity. Jsem na tom dost obdobně. Připadám si vyschlá jako poušť......ale i poušť dokáže rozkvést, když přijdou vydatné deště. Vím, jak je těžké se odpoutat od někoho kdo se blíží tvému ideálu. Ve všem.....ve vzhledu, smýšlení, zájmech, názorech......jenže nic není tak jednoduché a vše má svoje háčky. A když už je dle našeho názoru pro nás někdo ten pravý, tak háček je to, že nás nechce. Nevím, jestli tady má cenu abychom bojovali.....v jádru bojujeme akorát sami se sebou.:-)

to Niki

Ahoj Niki, jak je v Londyně? No to zrovna teď nevím, jsem ted už měsíc mimo Anglii, a už se těším až se budu vracet zpět. Tady je hezky a z hotelové terasy mám výhled na moře. Tak to jsem rád,že už je ti lépe,přál bych ti aby jsi poznala toho pravého může, který by ocenil tvé vlastnosti a tebe celou. Mít takovou ženu by pro nějbyla určitě výhra na celý život. Holt život není snadný, a kdyby byl nevážili bychom si těch věcí a citů,o které jsme museli bojovat a někdy hodně bojovat. Nerozumím někdy tomu," Proč si člověk uvědomí co je v životě důležité až o to přijde" Vždyt všichni chtějí, aby je někdo a oni také mohli někoho milovat. Ale konečně jsem pochopil i tu větu, že v lásce výhráva ten kdo miluje miň. Nikdy mi nedávala smysl a logiku. Ted už tomu rozumím. To je mi líto, a moc mě to mrzí. To mě nikdy nepotkalo.Víš,v mém životě byla jen jedna partnerka a tedy i má první životní láska. A vydrželo nám to tak dlouho. Její rozhodnutí plně respekuji, uvědomil jsem si kolik chyb jsem udělal,a to jen proto, že jsem neměl žadné zkušenosti s ženami a myslel jsem si že je to správné. Uvědomil jsem si,že bych ji chtěl za matku svých dětí a že bych s ní chtěl strávit zbytek svého života.

Vždyť není všem dnům konec. I já jsem teď v podobném období, kdy si myslím, že moje láska není šťastná a že jenom já ji dokážu to štěstí dát. Ale jak jsem psala dříve, lidi si musejí projít určitými obdobími. Někdy je to zatraceně těžké - nejdřív čeká partner na tebe, pak ty na něho (až si vyřešíte svoje), pak to někoho omrzí, rozejdete se, pak zase chcete být spolu, ale mezitím se do toho přimíchaly i jiné osudy... Jedna osoba mi k seznámení se svým přítelem řekla toto, co si často opakuju: "Sešli jsme se v pravý čas, ani jeden jsme zrovna nic neřešili, tak nám to vyšlo."

to niki

Ano, v tom máš úplnu pravdu. Je to šteští najit ten správny okamžik.

to niki

A můžu se zeptat? Ráda cestuješ ?

"Sešli jsme se v pravý čas, ani jeden jsme zrovna nic neřešili, tak nám to vyšlo." To je hezký a pravdivý. Ještě bych dodal, že já osobně si nemyslím, že by na světě byla jen jediná "jediná pravá". Těch pravejch je víc. Jak to velice diplomaticky napsala niki, "ta jediná (neboj, určitě jich kolem tebe běhá víc)" ženská nelineární logika, tak tomu řikam já. Dřív bych řekl, že je to blbost, buď je jediná nebo není jediná, ale chápu to:-)

A kde tedy jsou? Budu mít dovolenou a není s kým jet.

To killer

Pišeš že není jediná na světě. A pak se tedy ptám kde ty ostatní jsou ? Pohybuji se po celém světě a nikde jsem je zatím nenašel. Mužeš napsat kde hledat?

london

Všude. Prostě to zkoušej. Jestli ti vadí, že potkáváš jenom holky, co jsou na peníze, chyba mi přijde spíš v tobě. Třeba i to, jak na mě působíš tady na fóru. Pořád ty holky zveš, že můžou letět buhví kam, moji přátelé tam mají nemovitosti. I celkem normální holka na tobě bude obdivovat ty peníze, takže ty vlastně ani nepoznáš, jestli je z principu na peníze nebo to v ní jenom vyvoláváš ty. Další věc je, že ty jsi měl zatím jenom jednu, se kterou jste se pořádně poznali a svěřovali. Když jich budeš mít víc (alespoň pár týdnů, abyste se poznali), uvědomíš si, že každá je nějaká a něčím zajímavá a něco ti na ní vadí. Já po svojí první lásce taky nevěřil, že by se mi mohla nějaká jiná líbit, laťka byla taky vysoko. Ale není to tak. Poznáš druhou, ta je nějaká, poznáš třetí, ta je jiná... Každá má svoje, každá je zajímavá. Přijde mi, že rozdíl v tom, že tě niki vs. Origama a Launy vnímají jinak je trochu i generační. Niki se líbí, že dokážeš zajistit rodinu, že ti jde o vztah. Je to žena, která vychovávala děti a vyrůstala v době, kdy muž živil rodinu a žena se starala o domácnost. Ty mladší holky vyrůstaly v době emancipace a děti ještě nemají.

pro vztah je důležitý společný smysl pro humor,soulad v intimním životě a oboustranná chuť na vztahu pracovat,rozvíjet ho,pečevat o něj...

to Killer

Máš pravdu, víš nechci aby to tak vyznělo,ale vždycky to tak vyzní.Aso to je tím že se pohybuji moc mezi lidmi,kde je hlavní měřítko kdo co má a tak v tom ulítávám. V tom bylo moje ex nejlepší, že mě vždy dokazala zabrzdit a chovat se normálně. Uplně s tebou souhlasím, že tak působím.Musím si dát na to pozor, díky za upozornění. Ted jsem se vrátil z clubu, byli tam opravdu hezké holky a tak jsem s nimi navázal rozhovor, docela jsme se bavili a bylo to prima. Po dlouhé době jsem se zase citil normálně. Ale mě se zase vrátili vzpomínky na moji ex, jak se smála a co vše jsem spolu prožili. Jak jsem spolu tancovali atd. určitě to znáš také. Dost mě to vzalo, že jsem musel vypadnout a jít zpět do hotelu. Asi na to ještě nejsem připraven nebo jsem asi případ pro psychoanalitika. Jen práce mi dovoluje na vše zapomenout a být v pohodě. Ale jak se jdu bavit, a nebo vám volno mám všechny vzpomínky zpět a a začíná se mi všechno detailně vybavovat kde a jak jsme se bavili, dokonce si vzpomínám i na její usměv, pohyby rtů atd. Můžu se zeptat jak jsi to překonal ty ? Nechci už jen pracovat, abych zapoměl. A myslím, že ta rada s tím cestováním by mi taky asi nepomohla.

Mně tohle fórum taky dost pomohlo. Vůbec je dobrý číst si o svádění, vztazích, sexu... Je potřeba, aby si na to člověk zvyknul a bral to jako normální věc. Dobrý knížky má třeba Plzák. Je potřeba vyhýbat se takovejm těm romantickejm iluzím o vztazích. Hodně se toho člověk může naučit od holek, přijde mi, že se s těmahle problémama vyrovnávají častokrát dobře a jaksi propracovaněji než chlapi. Žádný "vyspi se s deseti jinejma a pak mi řekni, jestli tahle byla tak zvláštní". Ono neni to úplná blbost, ale ty kromě toho, že potřebuješ poznat jiný holky, potřebuješ i změnit k celý věci svůj postoj. Jde o to, jak interpretuješ to, co jsi prožil. Já bych si (teď, ne tehdá) na tvym místě řekl, že jsem prožil s tou holkou hezkejch sedm let, že je to škoda, že to nevyšlo, ale tak to v životě chodí. Zapřemýšlel bych nad tím, co mi v životě chybí po tom, co ona odešla jinam (přátelé, zábava, sport, koníček atd.) a snažil bych se to získat. No a začal bych poznávat jiný holky a vyvaroval bych se chyb, který jsem tehdá udělal. Postoje: 1) První vztahy je potřeba brát jako učení. Prostě nevíš, co tě čeká a častokrát to zkazíš.

to Killer

Zase musím před tebeou smeknout. Po přečtení tvého příspěvku, mám taky takové pocity, ale zase je tu to ale. Asi se to nezdá,ale jsem duši romantik. Dále si uvědomoji, že to bylo mých zatím 7 nejštastnějších let v mém životě. A co my v životě chybí? (přátelé, zábava, sport atd) To je sice pravda, ale zažil jsem jak máš i nemáš přátele,a jak tě přatelé umějí prodat,kopnout si,když se nemužeš bránit atd. A proto jsem přátele ze svého života vypustil a člověk se musí spoléhat jen sám na sebe a pořad se kontrolovat. Zábava, to slovo skoro neznám, ne že bych nechodil do divadel a nebo na fotbal. Ale do divadla nebo do kina chodit sám to je divný. Asi se ze mě stal konzervativní člověk, ktery se pořad kontroluje a nedokaže něco udělat jen tak nebo co ho hned napadne. vše musí být naplánovano a připraveno do detailu. Nerad byvám překvapen, musím mít vše pod kontrolou. Překvapení se u mě vždy rovná problém. Sport mám po autonehodě zákaz, a tak mohu jen pasivně a nebo aktivně hrat golf a nebo plavat. Bohužel plavat jsem se ještě nanaučil. Ikdyž hodně lidí se mě to pokoušelo naučit, nakonec to vzdali.

Ahoj Londone, nejhorší na tom je, že člověk neví, jak se bude život vyvíjet dál, a tvoje dilema, zda čekat, nebo nečekat na svoji ex, jak se její život bude vyvíjet dál, to je opravdu těžké. Kdyby byl člověk jasnovidec a měl křišťálovou kouli!:-P Jinak na tvoji otázku, jestli ráda cestuju, musím odpovědět, že vlastně ani nevím. Neměla jsem k tomu moc šancí. Od mých 18 let se starám o "rodinnou firmu" - hospodářství a potomky.;-) Takže mě moje první opravdová dovolená teprve čeká, tak za dva až tři roky. Už se moc těším!:-D Jak popsal Killer naše ženské generační rozdíly, možná i já patřím už do skupiny spíš současné generace. I já chtěla a hlavně musela být soběstačná, v rodině (i širší) nahradit mužského, zachovat rod, budovat rodinné sídlo a stmelovat mateřským způsobem lidičky. Nejen z blízké a širší rodiny, ale i přátele apod. To mě napadlo, že ti možná chybí. Každý by měl tu svoji rodinu mít a snažit se v ní žít. I když má třeba omezené možnosti jako ty. Ale myslím, že je pro tebe reálné navštívit bratra, rodiče. Budeš teď mít čas. A taky přátele. Ti dobří určítě zůstali, i když třeba o sobě delší dobu nevíte. A noví se dají najít.

To niki

Ahoj Niki, ano to máš pravdu, kdyby to tak byo možné, kolik věcí, vztahů by se tím zachránilo. Vidím, že máme skoro stejný život, jen jsi to ho zvládla daleko více. Toho si ceň a važ si sebe. ne každy by to dokázal. A kam by jsi chtěla vyrazit , jestli se můžu zeptat? a to co píšeš o návštevě rodiny, nevím, mohu bratra navštívít vícekrát ale nemáme společné zájmy,jsme každy jiny, i když je o 2 roky mladší.Nemáme si co řici, jen bychom řešili rodinný byznys,tak si žijeme každy po svém. Nechci aby to vyznělo nějak špatně, jen prostě nemame potřebu se vidět každy měsíc, Máme dobrou rodinu,jen se každy naučil být soběstačný a žít sám a mít svůj život. To s těmi přáteli, mám bohužel pravdu. Každy má představu, že jsem kasička, která jim může vždy pomoci, a když náhodou je odmítnu, abych nepokazil naše vztahy, tak mě jen pomlouvají atd. A ty ostatní co byli, tak řeší jiné problémy, kam dát dítě do mateřské školy, jak pracovat aby měli na nájem, a jejich starosti, atd. Mají jiné problémy a starosti než já, tak si s imi člověk nemá pomalu o čem povidat,a jak člověk starnul, tak o ně pomalu přicházel až zůstál sám se svoji ex. ve svém světě.

Londone, kam bych chtěla vyrazit? Kamkoli, jsem poměrně přizpůsobivá (nechávám to na tobě:-)) a život mě baví.;-) Jinak s těmi přáteli - trošku to souvisí i s tou mojí přizpůsobivostí. Mám známé a kamarády různého věku, pohlaví, sociálního zařazení, vzdělání, zdravotního stavu... Od každého se něco učím a doufám, že i já jim něco na oplátku poskytuju. Nacházím se tedy v různých skupinách (třicátníci v hospodě, muzikanti v klubech, intelektuálové v politice, nadšenci v divadle...). V každé se cítím dílem dobře a v současné době jsem ve stádiu, kdy hledám, kde se budu cítit nejlíp a co nejvíc celistvě. Podle mě i tam najdu nejlíp k sobě partnera. Bohužel nebo bohudík se mi stává, že se s mužem překrývám jen částečně. (Ale to je asi normální.) Tím, že se s ním většinou seznámím při nějaké takové akci, matu ho, protože ve skutečnosti můj záběr je širší než např. jen ta hospoda nebo "mateřské centrum":-D. Pak vzniká ten smutek, protože se s dotyčným, který mě zná (zamilovali jsme se:-)) jen z určitého prostředí, trošku míjíme. O to je pak ale hezčí, když se jeden k druhému snažíme najít cestu i přes rozdíly a překážky, které nás potkávají.

London

přatelé umějí prodat,kopnout si,když se nemužeš bránit atd. *tak tomu já neřikám přátelé. Jestli teď nejsi moc staženej a nemáš strach z toho se lidem otavřít. konzervativní člověk, ktery se pořad kontroluje a nedokaže něco udělat jen tak nebo co ho hned napadne. vše musí být naplánovano a připraveno do detailu. Nerad byvám překvapen, musím mít vše pod kontrolou. Překvapení se u mě vždy rovná problém. *to je jenom otázka přístupu. Já k tomu mam taky sklony, ale naučil jsem se užívat si ty překvapení a někdy jednat impůlzivně. Ona ta sebekontrola spíš škodí. Protože se nedokážeš pořádně vyjádřit, nepůsobíš přirozeně, ostatní to vycítí a budou si podvědomně dávat pozor. Sport mám po autonehodě zákaz *Já tady nechci dělat lékařský rozbory, ale nějaký posilování a rehabilitace s fyzioterapeutem by ti určitě prospěly. Jestli můžeš hrát golf, tak máš asi i v pořádku páteř, takže by to neměl být problém. Tady bych být tebou využil síly tvých peněz a někoho dobrýho(!) bych si najal. Určitě je to dobrá investice i do budoucna, tělo máš jenom jedno a jestli máš nějaký zanedbaný zranění, tak bych to řešil.

niki

Neřekl bych, že jsi v té nové generaci. To, že se dokážeš postarat o rodinu je fajn, ale to myšlení mi přijde jiný. Bez urážky. Už jenom pro to, že máš víc zkušeností. Ty potenciální partnerky Londona nikdy neměly vlastní děti. London Určitě by ti prospělo, kdybys začal znovu stmelovat svoje rodinný vztahy a navštěvovat svoje příbuzný víc. Další věc je, že bys měl hlouběji poznat víc lidí. Zjistíš, jaký řeší problémy atd. Nech je, ať se ti vypovídají. Mě osobně přijde, že ty nemáš moc představu o životě. Žiješ zavřenej v pokojích pětihvězdičkovejch pokojů a vůbec nemáš páru, o čem ten život je. Proto jsem ti už na začátku řikal, že bys měl zkusit nějakou fyzickou práci, třeba v přestrojení. Ty prostě nutně potřebuješ poznat, jak ten život vypadá. Nebo zkus nějakou charitu, třeba v nemocnici nebo tak. Bav se tam s těma starejma lidma a poslouchej je, co je v životě bavilo, jakej měli osud. A nenabízej jim, že jim můžeš zajistit místo ve špičkový soukromý klinice:-) Obrovsky by ti to prospělo. Ty totiž žiješ v maximálně nepřirozený skupině lidí, který jakoby ztratili "touch" s normálním životem. Kdy jsi naposledy umejval záchod? Kdy jsi byl naposledy nakupovat a kdy sis vařil?

London

Znáš písničku od Johnnyho Cashe - A Satisfied Mind (Kill Bill Vol.2, soundtrack)? How many times have you heard someone say, "If I had his money I could do things my way." But little they know that it's so hard to find One rich man in ten with a satisfied mind. Once I was winning in fortune and fame. Everything that I dreamed for to get a start in life's game. Then suddenly it happened, I lost every dime. But I'm richer by far with a satisfied mind. Money can't buy back your youth when you're old. Or a friend when you're lonely, or a love that's grown cold. The wealthiest person is a pauper at times, Compared to the man with a satisfied mind. When life is over and my time has run out, my friends and my loved ones will leave, there's no doubt. But there's one thing for certain, when it comes my time, I'll leave this old world with a satisfied mind. How many times have you heard someone say, "If I had his money I could do things my way." But little they know that it's so hard to find One rich man in ten with a satisfied mind. Je to teda doják, romantika, ale tuhle ti ještě povolím poslechnout:-)

Killer

Zkušenosti samozřejmě mám, je to i o tom, že jsem tu na světe trochu dýl. To i díky za poklonu, Londone, zvládla jsem možná hodně, ale spíš to bylo dané tím, že jsem třeba neměla moc na výběr;-). Někdy před nás prostě život postaví nějaký úkoly... Killere, samozřejmě se neurážím, za zkušenosti jsem ráda, i když někdy bolely. Ale chtě nechtě se vezu i s novou generací - vždyť se snažím najít si partnera pro život, a to ne v podmínkách mého, ale vašeho mládí!:-D

A ještě k těm zkušenostem - pořád jsou věci, situace a lidi, které objevuju poprvé!;-) Každý vztah stejně jako každý člověk je jiný. Zkušenosti mi sice můžou zabránit bezhlavě se vrhat do vztahu s bohémem, ale stejně se nevyhnu tomu, abych se do něj nezamilovala a netrápila láskou (mellian, chápu i tebe!:-)). Snažím se to aspoň korigovat a případné zklamání přetvořit třeba v hodnotný přátelský vztah (s nadějí, že třeba z toho jednou něco bude!:-P) nebo přinejmenším v kamarádství. Už neberu život černobíle (chodit-nechodit), ale vím, že pokud si dva lidi neubližujou, můžou vedle sebe existovat různé formy vztahů.

To killer

Tu pisničku, neznám ale slova jsou zajimavá. Návšteva přibuzných,kromě základní rodiny, to vypada bledě, musíš si představit, že jsou to boje o moc a kontrolu rodinného podniku, až esi na valné hromadě musím kupovat bratrance a sestřenice,abych prosadil třeba své záměry. Dříve to byla firma mého otce, ale ten chtěl pomoci svým sourozencům a vytvořil a.s. a každemu v nich dal podil, jen tak bez ničeho, jenom proto,že byli sourozenci. A ti se k tomu postavili tak, že odni budou jen parazytovat na vysledcích bez práce. A z druhé strany, tam zase panuje velká závist, jak je zde normalní a své bratrance a sestřenice jsem neviděl 20 let. Takže mi rozumíš, že to asi není ideální. A mohu se spolehnout jen na svou základní rodinu,ale to jsem ti popsal výše. Máma už by chtěla abych se oženil a ona se mohla chlubit vnoučaty. Bratroveho syna, si moc neužila, protože se bratr se svou ženou - modelkou rozvedl a dítě zůstalo u mámy. A určitě znáš, jak to tady funguje, musí vše řešit přes právniky, protože si jeho žena zvyšuje své naroky, nechal ji vše, dům, auta, a pořad ji to nestačí. Ale holt každy to ma těžké. život není lehký.

dost se stěžovaním, musím bojovat, ale děkuji aspon jsem to mohl vše srovnat a rozhodnout se jak dál.

" Ale co když se moje ex bude chtít vrátit..." A proč by to dělala?Přeci se už rozhodla a má svoji rodinu,i když jste si zůstali blízcí.Spíš je to tvé zbožné přání a nejsem si jistá ,jestli se vyplní....nechci Ti nijakým způsobem brát naději,ale kostky jsou vrženy a nemůžeme mít vše co chceme,tak to prostě je.A to,jak moc je to Tvoje vina,ten konečný stav nezmění.A určitě někde je žena,která by Tě milovala a Ty bys mohl milovat ji....už jednou jsi udělal chybu,tak ji nedělej podruhé.Je to určitě moc těžké,vzpomínkám a citům se ubránit moc nejde,ale nevěřím,že bys to nezvládnul.;-)

to Vilma

Asi máš pravdu, ale zatím nejsem schopen milovat někoho jiného.

to London

Držím ti pěsti, třeba ti to vyjde.

to Spartakus

jo, díky, bojují a snad se mi i začíná dařit krok po kroku, zrovna jsem dočetl knihu umění války od Sun Tzu. Je to velmi poučná kniha o taktice a strategii. Ikdyž je stará několik tisíc let je pořád aktualní. Člověk musí pochopit své chyby, znát sebe sama a také svého protivníka a potom může výhrat a získat zpět koho chce.

to London:

Ach jo, ty to porad nechapes. Muzes bojovat o zakazku pri konkurzu, v parku sejmout cikana s nozem, nebo se prat o lepsi znamku pri zkousce, ale to, aby te nekdo miloval, to proste nevybojujes. Ani kdyby ses postavil na hlavu a zatancoval cardas. Rozumis ? A pokud jsi cetl Umeni valky, tak vis, ze by ses mel poustet jen do bitev, ktere muzes vyhrat a vybirat si jen soupere, ktere muzes porazit. Valka se vyhrava tak, ze zvolis co nejsnazsi cestu k vitezstvi, ne ze bojujes jak sileny s kazdym a snazis se porazit nepratelskou armadu na hlavu ...

to reaper

Ano, v tom máš pravdu, Ale za pomoci strategie, mohu ovlivnovat zvýšování mého zájmu v jejich očích a může se stát, že se znovu do mě opět zamiluje. A taktika a strategie začíná nést slibéné ovoce. I když to jde pomalu.Ale jde to.