Co dělat? :(

Ahoj. Chodil jsem s mojí holkou rok a půl. Ona mě prý milovala ještě dlouho předtím než jsme spolu začali chodit. Sice platonicky, ale milovala. Nejdřív jsem jí bral jako sexuální touhu, ale později jsem zjistil jak je skvělá a jak moc jí miluju a na nějakých sexuálních hrátkách mi už moc nezáleželo, hlavně že jsem mohl být s ní. Jentak sedět na lavičce, povídat si a mít jí v náručí. Změnila mi pohled na svět, na vztahy, na manželství, hodně názorů. Bylo to s ní hezké,prožil jsem s ní nejhezčí chvíle svýho života až na občasné hádky a špatná období, které byly vyvolané především mnou - z 99% to byla moje žárlivost a nedůvěřivost. Před dvěma měsíci mi napsala že se se mnou rozchází a jako důvod uvedla, že žárlivost a velká nedůvěřivost zničily náš vztah a že mě už nemiluje. Vím že si nenašla jiného nebo že se nezamilovala. Život po tom byl pro mě hrozný. Myslel sem na to pořád, neustále to měl v hlavě. Uvědomil sem si, že žárleni a nedůvěřivost byly naprosto zbytečné,..že ona by mi nikdy nic zlého neudělala..na to byla moc hodná a úžasná. Uvědomil jsem si i spostu jiných chyb, které jsem udělal. Mezitím jsem jí napsal - jak se má, co bude dělat o prázkách, jaké měla vysvědčení a tak.. Před pár dny jsem ji napsal jestli mi dá ještě šanci, že se polepším, že to změním.. a že vím co jsem dělal špatně.. Řekla že by se nic nezměnilo a i kdyby jo tak to že mě nemiluje se jen tak nezmění. Že mě má ráda a vždy jsem byl pro ni důležitý a proto si mám najít krásnou holku a zapomenout na ni, pro mé dobro. Odepsal jsem že věci jako že mě mrzí ty špatné věci co jsem dělal, že prosím o prominutí, že tu budu vždy pro ni, že je dokonalá a že ji přeju ať si najde stejně dokonalého kluka(tohle jsem psal jen proto aby to nebylo takové sobecké:( ) a řekl jí Sbohem.. Já vím že už jindy žádnou jinou milovat nebudu a ani jinou nechci.. Pořád nedokážu uvěřit že mě nemiluje přes to všechno co jsme spolu prožili. Psala mi že jsem její životní láska, že by vždycky na mě počkala a že mě nikdy neopustí. Že mě miluju psala ještě před měsícem než jsem se rozsešli. Vím že jsem udělal chyby, ale člověk si je většinou uvědomí až když je pozdě.... Bez ní žít nemůžu a ani nechci, ale vtírat se k ní taky nechci.. Nechci aby se mnou chodila jen z soucitu.. Mám ještě nějakou šanci? Prosím poraďte mi.. :,(