červená

Informace z podobných článků beru dost s rezervou, ale možná na tom něco bude. Osobně preferuju spíš tmavší barvy (především modrá) a červená mi přijde na můj vkus příliš křiklavá a nápadná. Už jsem ale dostal ženský tip nebát jí :-)

Červená je barvou lásky a vášně, a je možný, že v ženách tyto emoce probouzí. Barva oblečení by měla ladit k temperamentu, takže já flegmatik odmítám nosit červenou :-D

Ano, červená je kříklavá a nápadná. Ne každý si ji na sebe obleče, a už vůbec ne každému padne. Není to ani tak o tom probouzet nějaké emoce (i když červená působí hodně silně), jako spíše být vidět. Podobný účinek jako červená má i křiklavě žlutá. Ovšem to je obecně dost nepadnoucí barva, takže je spíše takovým doplňkem k černé. Minulý rok se tuším propagovala kombinace fialová + žlutá, ale to se mi osobně zdálo moc zženštilý. Nicméně na holce je to pěkný.

Myslím si, že i barva oblečení může vypovídat o tom druhém. Je to však velmi povrchní, ne zrovna spolehlivá metoda. Někdy se dá využít.

Dneska jsem zrovna viděl film, kde měl chlapík rudou košili, ale krom toho to byl sympaťák, takže to hrálo asi dohromady.

červená

Mno nevím, mě chlapi v červeném nikdy ničím vyjímeční nepřišli (za našeho mládí jsem říkali že červenou nosí akorát buzíci). Jediné co je fakt, tak že je to výrazná barva, takže je člověka více vidět. Nic víc. Na mě jako na ženu působí ale zcela jednoznačně pohledy do očí (výraz obličeje), způsob chůze (celkové držení těla) a tón hlasu. Na barvu oblečení, vlasů .. a podobné ptákoviny nehledím. To už je důležitější aby to oblečení bylo čisté. Ten článek jsem četla před pár dny taky a akorát kroutím hlavou co to píšou za kravinky. :-D

@sasanka: jsou i podměty, které si neuvědomuješ ... nikdy se ti nestalo, že by se ti kluk líbil, ale nevěděla si proč? :-)

@Faith: nestalo. Ve školce se mi chlapec líbil protože měl krásnou košili (dnes bych řekla, že se mi líbila košile, tehdy jsem rodičům tvrdila, že se mi líbí chlapec - ta košile byla modře károvaná, slušela mu, ale pořád to byla vlastně spíš ta košile co se mi líbilo) Pak se mi líbili (ve škole) kluci podle barvy vlasů, očí, chůze, s určitým tónem hlasu. Ale že by se mi líbil kluk a nevěděla bych proč, to zatím ne. Zato když je mi někdo sympatický, tak to většinou nedokážu přesně vystihnout proč. Ale líbit se a být sympatický je přecijen rozdíl. Třeba kamarád je typický příklad kluka co je mi sympatický.