Ahoj, potřebovala bych poradit. Jsem zamilovaná, špatně... Já vlastně ani nevím či jsem zamilovaná nebo jen poblouzněná jedním člověkem. Ale jedno vím určitě, že na něho nemůžu přestat myslet maximálně v práci kde na to není čas, ale i tam se nad ním zastavím. Jestli je být zamilovaný, to že na daného člověka myslíte pořád dokola, když usínám, když se probouzím, prostě celý den. To když je pro vás tím středovým bodem, když vás rozesměje tou největší blbostí, když vás pochválí a začnete se červenat. To když s ním mluvíte a klepete se, nebo se každou chvílí zasekáváte v řeči. Když nemůžete naprosto z daného člověka spustit zrak. Když na něj koukáte aniž by jste vnímali vše kolem vás. Když cítíte radost, ale i smutek a nebo motýli v břiše. To vše se mi začalo plést do života poslední tři měsíce. Nejhorší na tom je že ho vlastně znám minimálně. A je tedy minimální šance, že jsem se do něj zamilovala. Ale neskutečně mě okouzlil už co jsem ho poprvé viděla. A i když vím, že člověk nemůže být dokonalý, tak on je po všech stranách. Vlastním způsobem mě ignoruje. Vím, že nejlepší je si o tom promluvit s někým blízkým a normálně bych to sem nedala, ale je rozdíl když si vás všichni dobírají a když se vám někdo snaží aspoň trochu pomoct.

Předem děkuji[S07][S04]