Nevím teda v jakých plátcích čteš,ale právě mně přijde,že se téměř vždy a správně radí nevěru nepřiznávat. Plzák je v tomto koumes,především taky v jeho doporučení,že se nevěrou svého protějšku nemáš v hlavě zbytečně zaobírat,neboť věrnost dokázat nelze,a akorát ty sám se myšlenkama na nějakou partnerovu nevěru dostaneš do průšvihu/možnost začít zbytečně slídit,žárlit atd.,což ti rozbije vztah/. /Samozřejmě,něco jiného je reakce na tzv. "správně tušenou nevěru",kdy protějšek hloupě poskytne důvody k nedůvěře./ Osobně očekávám od svého muže takovou inteligenci,že kdyby nějak náhodou "někdy něco s někým",tak to provede takovým způsobem,abych se to nikdy nedozvěděla / a ani lidé,co mě znají/. Tečka :-))

Já bych rozhodně nevěru nepřiznával. Spíše bych se snažil přemýšlet zda mi ona stojí za to, uvědomil si co mi chybí (když jsem to hledal u jiný) a promluvil si s ní, třeba bych to mohl získat a vztah by byl zachráněn. Rozhodně bych za ní nepřišel a nařekl: "Promiň Katko, nezlob se na mě, ale vyspal jsem se s Klárou odvedle" Nejlepší je samozřejmě nevěře předcházet.

samozřejmě, nevěru nepřiznávat ani manželce ani milence, ta kolikrát dělá žárlivější scény než manželka [S08]