Ta akce se nijak nelišila od všech předešlých. Bavily jsme se a popíjely alkohol na rozproudění dobré nálady. Diskotéka se volně přesunula do druhé poloviny a začala mi být v místnosti zima. Vzadu za barem se udily párky, tak jsem šla tam s tím, že se u ohně alespoň zahřeju. Po delším setrvání v kleče ke mně přistoupil kluk s vestou pořadatele. „Za ten oheň se platí, slečno".

Byla jsem dost zděšená, protože z uniforem mám velký respekt. Pak se ale z ničeho nic ten kluk začal smát a pozval mě na panáka. Zjistila jsem, že se jmenuje Michal a je o sedm let starší, což se mi tenkrát dost líbilo.

Potom jsme si šli zatancovat. Po našem prvním polibku se mě zeptal, jestli bych se s ním nešla projít.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Druhý den nastalo těžké ráno s opicí. Na mobilu jsem opravdu měla SMS s přáním krásného rána. Ale moje pocity takové nebyly. S hrůzou jsem si uvědomila, co se minulého dne dělo a už jsem toho kluka s vestou pořadatele nechtěla nikdy vidět. Ale protože osud zakročil, viděli jsme se asi za týden na hasičských závodech. Tam jsem ho poznala blíže. Najednou byl velmi pozorný. Později mi řekl, že kdybych se s ním vyspala na té osudné diskotéce, tak by se mi už asi neozval.

Během prázdnin jsme se viděli vždy jen o víkendech, protože brigádničil asi dvě stě kilometrů od domova. Každé společně strávené chvilky byly moc krásné. Bylo to něco nového, něco nepoznaného.

Samozřejmě prázdniny skončily a oba jsme se vrátili do škol. Michal studoval poslední ročník vysoké školy a já nastupovala do třeťáku. Čas utíkal jako voda a naše láska se hodně upevnila i přesto, že jsme působili každý někde jinde.

Uběhly dva roky a nastal další závratný děj. Odmaturovala jsem, on mezitím už pracoval a přemýšleli jsme o společném bydlení. Nakonec jsme naše plány uskutečnili.

Další rok jsme se rozhodli se vzít. Naše svatba byla dost skromná, jen my a svědci. Rodičům jsme to oznámili později, protože by to mohlo způsobit komplikace. Půl roku na to se nám narodil náš zatím jediný syn, Michálek. Dnes je mu osm měsíců a je to naše zlatíčko. Jsme spolu už čtyři roky a jsme moc šťastní. Nebýt oné diskotéky, tak jsem nepoznala tak báječného chlapa, jakým je můj manžel Michal.