Oslovování slečen na ulici/v metru

Hezké odpoledne,

chci se zeptat, jak se stavíte k oslovování slečen (20-25 let) na ulici či v metru, ve vztahu k dnešní době, kdy zejména ve větších sídlech je preferováno online seznamování. Osobně facebook (o tinderu ani nemluvím) nemám rád a seznamování na něm mě nebaví (chybí tam to dobrodružství, adrenalin, kdy jde člověk s kůží na trh a navíc tuším (ne z vlastní zkušenosti), že to má tendenci sklouzávat spíše k věčnému dopisování než seznámení se). Bary a podobně taky nevyhledávám. Je mi 23 let.
Přesto se rád seznamuji, respektive se s nějakou slečnou seznámil [S04] Zkouším to tedy na ulici nebo v metru a... za sebe jsem rád, že se moc nestydím, nervozita není ochromující a na můj projev nemá zásadní negativní dopad, pokud se mohu nestydatě ohodnotit. Nicméně vzhledem k ne moc velké úspěšnosti, klidně řekněme i dosavadnímu neúspěchu někde musí být chyba [S03] . Nevím přesně kde, ale nějaké potenciální oblasti tuším: 1) já (vzhled, projev při oslovování, oblečení) - nejsem model, spíš bych se dal zařadit do škatulky intelektuál (ačkoliv se do té role nestylizuji, tak objektivně tam patřím [S04] ) oblečení něco jako košile+kabát+ddžíny ; 2) samotná situace oslovení na veřejnosti - u slečen obvykle pozoruji překvapení, které je do jisté míry paralyzuje (i když pár slečen je to na to patrně zvyklé a reagují bez ostychu); 3) typ oslovovaných slečen (v porovnání s mými ex-spolužáky z gymplu (se kterými na tom jsme podobně ať už intelektuálně sociálně či ekonomicky atd.) si subjektivně myslím, že oslovuji emancipovanější, sebevědomější a vyspělejší slečny) - zaujmou mě na první pohled zdravě sebevědomé, trochu rebelky (decentní tetování třeba), elegantně oblečené slečny (spíš trochu do pánského stylu, než "princezny"), které působí ekonomicky zajištěně a cílevědomě/vyspěle v mém věku (23 let). Kámoši z gymplu preferují třeba i 18leté slečny, které na mě působí "dětsky" a asexuálně. 4) tato metoda je zkrátka úspěšná v malém procentu případů a tedy nedělám nic zásadně špatně, ale měl bych jen vytrvat

Zajímalo by mě, kde si myslíte, že je chyba nejpravděpodobnější. Kdybych si měl tipnout, tak to vidím na kombinaci 3) a 4) - emancipované slečny ještě snižují již tak "kvantitativně neefektivní" parametry této metody seznamování.

Děkuji moc, ať už za rady nebo i rozvíření debaty na téma, které mě fascinuje v poslední době i dost zaměstnává [S04]

Mějte se, ahoj!
Od autora Jarda
Reakce k tématu:
Bez nadpisu
No a jakou máš úspěšnost? Víc než pár procent nečekej. Ne každá je volná a nikoho nemá, ne každé sedneš... Představa, že sbalíš každou druhou je naivní a z říše pohádek.
Od autora ax
Bez nadpisu
Ačkoliv si statistiku nevedu, tak řádově ta úspěšnost bude v jednotkách procent. Zadané slečny respektuji a nesnažím se jejich vztah destabilizovat (když mi sdělí, že má přítele, tak to beru jako "ne" a nepřemlouvám ji, i kdyby jen testovala - její smůla). Možná ještě k podstatě - mám dojem, že slečny obecně ocení, když je někdo osloví/pozve v reálu, než zprávou na chatu. Aspoň jsem to z různých zdrojů slyšel. Každopádně mně osobně dnešní mainstream v podobě chatů nebo diskoték nevyhovuje, tak se snažím hledat třetí cestu. Samozřejmě bych si mohl vystačit se slečnami uvnitř mé sociální bubliny, známými ze společných aktivit, ale mám neodolatelnou touhu pro mne atraktivní slečnu oslovit i když ji neznám (proč se taky dobrovolně a hloupě připravovat o možnost narazit na někoho fajn, ač dosud neznámého?). Pak ale následuje střet s realitou a neúspěchy [S04] Ty mě popravdě nedemotivují, neštvou, ale spíš fascinujou, tak se jim snažím přijít na kloub [S07] Snad ještě konkrétně - jak byste vy reagovali při oslovení na sdělení slečnyy, že má přítele? "ignorovali a pokračovali", "přemlouvali", nebo "vzdali"?
Od autora Jarda
Bez nadpisu
Tohle byla pro mě zábava asi v 15-17 letech, kdy jsem se tím bavil a nebo možná jako taková průprava, pokud chceš dělat v obchodě. I tehdy ta úspěšnost byla takřka nulová, jestli se chytla tak 1 holka z 20, bylo to považováno za vynikající číslo. Jestli to bereš jako zábavu, tak OK. Jestli od toho něco čekáš, ztrácíš čas. Zvolil bych efektivnější způsoby.
Od autora Moon
Bez nadpisu
Zrovna ten tebou zavrhovaný Facebook, má paradoxně větší naději než oslovování holek.
Od autora Moon
Bez nadpisu
Jarda: Taky se chci takhle seznámit![S07] Občas to zkouším. Stává se často, že si s holkou dobře pokecám, ale pak řekne, že je zadaná (já rozvraceč vztahů nejsem) a nebo si mě třeba neautorizuje na facebooku (což je škoda), ale chci to taky. Napiš mi maila.
Od autora TP
Bez nadpisu
Moon: já jsem takhle oslovovat začal taky kolem 18 let, spolu s objevením tohoto webu. V té době jsem si tím spíš honil ego (ačkoliv jsem byl nervózní), než bych chtěl reálně navazovat vztahy. Dneska si naivně myslím, že jsem vyspělejší a podle mne to nedělám ze zoufalství, ani abych si honil ego - o čemž vypovídá i to, že na případné úspěchy nejsem přehnaně fixovaný a neúspěchy mě neodrazují ani nějak víc nemotivují (nespouštějí zášť). Pokud jde o moje očekávání, tak ono je to vesměs spontánní... Nikdy jsem neoslovil žádnou slečnu "plánovaně", že bych si ráno řekl dneska nějakou oslovím a pak "hledal". Ty situace vznikají náhodně a to mám na to nejradši, to mě fascinuje - zkrátka o něčem přemýšlím (třeba v metru) a najednou přistoupí pro mě atraktivní slečna natolik, že "si ukradne mou duševní kapacitu" - pak mě začne vrtat hlavou, co se pod tou hezkou slupkou skrývá - pak ji v tom lepším případě oslovím. Je to pro mě částečně adrenalin, nevšední zpestření dne. Částečně od ale čekám (asi naivně) i navázání vztahu (neřeším jestli krátkodobý, dlouhodobý - to by se vidělo). Aby to nevyznělo nesprávně, FB mám taky, párkrát jsem ho k oslovení/seznámení použil (asi i s větší úspěšností u sebe, obecně to je určitě efektivnější), ale zkrátka mám nějakou představu, že oslovení na webu je nemužné, zbabělé. Asi si to dělám komplikovanější [S04] Možná na zamyšlení: čím to je, že na ulici je menší šance než na FB (když já i oslovovaný vzorek slečen jsme na obou platformách)? Je to tím, že na ulici si myslí, že jsem úchyl, chlípník, chci jenom sex? Nebo jsou nedůvěřivý, překvapený? Nebo zkrátka jenom ze zvyku, že dneska je normální se seznámit online? A ještě - samozřejmě chodím na různé kroužky, aktivity, projekty, kde se s holkama známe, ale tam mám nějaký blok, že neumím pořádně přesměrovat rozhovor z roviny člověk-člověk do roviny muž-žena s potenciálním erotickým podtextem [S06] nechci za prvý pak chodit někam, kde budou mně odmítnuvší slečny a navíc nepoznám, která slečna by se něčemu víc nebránila a která jenom funguje v rámci dané sociální role [S04]
Od autora Jarda
Bez nadpisu
Osobně jsem viděl tolik případů, kdy jeden kluk tak dlouho přemýšlel a váhal, až to za něj udělal někdo druhý. A to se stalo kolikrát i mně... A co když je za tím jiný motiv - prostě se nejrychleji dostat z bodu A do bodu B, bez nějakých překážek. Pokud holka takto myslí, tak se nediv že Tě pošle někam. Jaká je pravděpodobnost, že si holka vyjde jen tak se bloumat ulicemi? Ty to sám děláš? Zvykni si, odmítnutí k životu patří a když Tě ženská odmítne, ano lze s ní nadále komunikovat, jen je třeba spolknout ego a nebrat si to osobně. [S03]
Od autora Moon
Bez nadpisu
Teď úplně nevím, jestli chytám, na co reaguješ v první části... Dneska už neváhám, a dřív to byla spíš zbrklost, než váhání. Jasně, chápu, tohle si taky myslím a naznačuji to už v prvním příspěvku. Dělám i sociologické průzkumy na ulici a úspěšnost je podobná [S04] Tím jsi mi potvrdil jeden z hlavních možných faktorů - a to nepraktičnost dané situace. Souhlas [S03]. Na druhou stranu já taky obvykle někam směřuji, ale 2 min na eskalátoru mě fakt nezdrží [S04] Ještě bych se rád pozastavil u prapříčiny toho, proč oslovuji na ulici - a to, že neoslovuji moc uvnitř mé "sociální bubliny". Odmítnutí jako takové mi v zásadě nevadí (to je i na ulici), ale představa, že se se slečnou pak pravidelně vídám mě trochu odrazuje. Ještě výraznější je ale vliv toho, že neumím poznat zájem. Respektive jak překlopit nějaký "obecný tématický rozhovor o dané činnosti" k "osobním tématům". To na ulici řešit nemusím a to mi situaci ulehčuje. V nějaké skupině se řeší obvykle tématické věci a z těch nevím, jak přepnout. [S03] když se dostanu přes tohle, tak pak rozdýchám i odmítnutí a následné vídání se [S04]
Od autora Jarda
Bez nadpisu
Podle mě jdeš na to příliš složitě, moc to analyzuješ a moc to řešíš. Taky jsem to tak dělával a pak jsem si říkal, jak to ty lidi dělají, že se dají dohromady. Prostě neřeší takové věci a jednají. Tečka. Jak poznat zájem? To je tak do očí bijící, že toho si všimne i slepý. Otázkou je, jestli její zájem vnímáš a reaguješ na to.
Od autora Moon
Bez nadpisu
To máš pravdu, uvědomuji si, že na takové prosté záležitosti, jako jsou vztahy jsem až moc přemýšlivý [S04] S poznáním, vnímáním zájmu mám problém. Kde končí normální přátelská spolupráce a začíná zájem?
Od autora Jarda
Bez nadpisu
Já bych to moc neřešil. ber to jako takovou hru, prostě zkoušíš, zkoušíš, a podle odezvy to buď časem samo usne, nebo to skončí v posteli.
Od autora ax
Bez nadpisu
ax: teď nevím, jestli hrou myslíš oslovování na ulici (to spíš) nebo se snažit prolomit ledy při nějaké aktivitě/kroužku/projektu. I když ono to platí asi pro oboje koneckonců [S04] Každopádně díky za reakce, případně rady - už v tom mám víc jasno (za což rád, protože to ostatně bylo cílem) [S07]
Od autora Jarda
Bez nadpisu
Platí to všude. Všude, kde máš náladu a chuť něco zkoušet. Venku na ulici si můžeš dovolit jít na to příměji, protože ti o nic nejde, v kolektivu, kde se vidíte opakovaně je lepší házet jen náznaky, dvojsmysly a hrát rafinovaněji, aby ses nevyjádřil napřímo, nedostal košem, ale nemusel se pak s dotyčnou dále stejně potkávat.
Od autora ax
Bez nadpisu
Ženská, která má zájem, tak umí být až nebývale nadprůměrně aktivní [S03]
Od autora Moon
Bez nadpisu
Jasně, proto taky preferuji ulici, tam je to jednodušší, přímočařejší. Jak jsou v tom jemné náznaky, tak začínám být nejistý. Mám pocit, že se mi to v životě už několikrát, respektive s pár slečnami stalo, ale v těch situacích jsme selhal - jakoby jsem to nechápal, bylo jich "plný hřiště", lekl jsem se, a než jsem se odlekl, tak jsem je přestal bavit. [S04]
Od autora Jarda
Bez nadpisu
Jenže pravděpodobnost úspěchu bude v řádech %, což je dlouhodobě neefektivní. Pokud se Ti podaří získat vztah z ulice, ber to jako fakt zázrak. [S03] Jojo, to znám. Já dostal takřka přímou nabídku k sexu a nevyužil jsem toho, místo toho jsem jel jak romantik. A pak jsem se divil, proč třetí schůzka dopadla tragicky. Teď už to vím. Stalo ase to asi dva roky zpátky.
Od autora Moon
Bez nadpisu
Chápu, je to sice jednodušší, ale stejně tak neefektivnější. Snažím se zkombinovat oba přístupy (ulice i známé). Třeba nějaká zabere [S04] To máme podobné zkušenosti, věřím, že do dvou let budu taky o trochu vyspělejší...
Od autora Jarda