Mám ráda známého, který je ženatý a má děti. Manželka ho před půl rokem opustila a žije s přítelem. Napřed se snažil ji získat zpět, ale před několika týdny dospěl k závěru, že to nemá cenu. Manželka mu brání v kontaktu s dětmi a poštvává je proti němu. K soudu to zatím dát nechtěl, protože doufal, že se dohodnou, teprve před pár dny si uvědomil, že to jinak než soudně nepůjde. Prý tím hodně trpí, má k dětem blízko a byl to i on, kdo s nimi byl na rodičovské dovolené. Navíc má finanční problémy, protože zůstal sám ve velkém pronajatém bytě, platí výživné a má nízký příjem.

Včera mě pozval na večeři, povídali jsme si, potom jsme se objímali a líbali. Iniciativa vzešla z jeho strany.
Potom mi večer zavolal a řekl, že nemůže přijít na akci, na kterou měl druhý den jít, protože to teď nedokáže. Řekla jsem, že to chápu, že nechce chodit tam, kde je hodně dětí, protože mu chybí ty jeho. On na to odpověděl, že je to kvůli mně, že chce být upřímný, že ke mně chová hluboký respekt, ale že mi teď nemůže slíbit lásku ani trvalý vztah.

Myslíte, že by z toho časem mohlo přece jen něco být? Jak se k němu mám nyní chovat? Prochází těžkou situací a já bych mu chtěla být nablízku, bez ohledu na to, jestli spolu někdy budeme mít vztah nebo jen zůstaneme přáteli.