Ahoj. Před vánoci jsem se seznámil s fajn holkou. Má 3 ročního syna. Rozuměli jsme si a její syn si mě oblíbil a já jeho. Dokonce mě víc poslouchal než jí. Hleděla, když viděla, jak to s ním umím, jak mě poslouchá a jakou výchovu na něm praktikuju.
Ale na začátek...Měli jsme asi celkem 4 setkání. Při druhém setkání jsem ji vzal na večeři a bylo to parádní. Lepší večer jsem snad nezažil. Večer jsem se potom když jsme šli z restaurace odhodlal a chytl ji za ruku a ona mi ji stiskla. Povídali jsme si, bylo to perfektní. Pozvala mě pak i k sobě dál na kafé. Když jsme se loučili, dala mi pusu a řekla, ať dojdu na další den, že její syn bude rád, když mě uvidí. Došel jsem a vše vypadalo dobře. Jen jsem se cítil trochu blbě. Nedokázal jsem pak nějak moc komunikovat a cítil jsem se divně. Další den když jsme byly spolu mi to přišlo, že to celé zevšednělo. Neviděl jsem u nás dvou žádný náznak lásky nebo zamilovanosti. Mě se líbila a líbí, ale když jsem ji pak napsal z domu, tak řekla, že je jí divně a neví jestli jsem pro ni ten pravý. Prý neproběhlo mezi námi to jiskření. Prý jsem (známá fráze) parádní a snad i dokonalý chlap, ale nic víc...
Chci se tedy zeptat, jestli je ještě vůbec nějaká naděje? Řekl jsem jí, že jsem měl blbé dny a cítil jsem se divně (což byla pravda) a proto jsem se choval a vyzařoval tak blbě. Její syn mě má rád a já jsem si na něj i zvykl. Co myslíte? Může se to ještě nějak v budoucnosti změnit?