Bez nadpisu
myslíš asi toto :)
První pravidlo za mne: osobně se protahování nefyzické konverzace vyhýbám (je jedno, jestli je to ICQ, anebo facebook, anebo mail, anebo sms). Považuji tyto kanály pouze za součást kontaktáže, a ta musí být vždy nejkratší možná, aby efekt prvního setkání neztratil sílu. Cílem kontaktáže je dostat ženu co nejdříve na schůzku. Přednost proto dávám vždy mobilnímu číslu, abych mohl telefonovat, a mohl tak využít všech svých schopností. Z jejího hlasu a bezprostředních reakcí také nejsnáze poznám, zda mi za to stojí, zda je na mě vůbec naladěná, a pokud ano, tak jak mám vlastně postupovat. Získat mobilní číslo je tedy větší výhra než ICQ UIN, ale je to lepší než nic.
Pokud jde o okamžik jejího vyhledání přes UIN či žádost o autorizaci, měl bys to udělat zhruba se stejným zpožděním od prvního kontaktu jako v případě e-mailu; (viz kniha, kde je to rozvedeno podrobněji). Sám si to nastav tak, aby tě o autorizaci musela požádat, až si tě bude chtít dát do seznamu. Je to sice podprahový minitrik, ale říká jí do ouška: "ty přece máš svou hodnotu, s tebou nemůže mluvit každý."
Rozhodně bych si ji zařadil do Visible Listu a sám se přihlašoval vždy v Invisible módu, abych nebyl nedobrovolně pod jejím dohledem, kdykoli budu online. Můžeš pak rafinovaně pracovat s tím, kdy se jí "zjevíš" online (přičemž už dlouho jsi, ale pro ni až tehdy, kdy to bude vhodné), a můžeš pak chytře pracovat s prodlevami v komunikaci, které jsou - pokud se používají správně - jedním z nejmocnějších nástrojů kontaktáže a dobývání. Možnost, že protistrana může žárlivě sledovat tvé zdánlivě přirozené připojovací rituály (často se připojíš a vůbec nenapíšeš, anebo naopak se připojíš a napíšeš hned, ap..), je nástroj vhodný k zapojení do balicího procesu. Naopak tak ty můžeš sledovat, jak je na tom ona se svou online prezencí. Typicky (zejména v pozdějších fázích seznamování): připojíš se, ona vidí, že jsi online, ale napíšeš až po půl hodině... atd.
Technická poznámka: nainstaloval bych si qip (www.qip.ru), který je méně náročný na paměť než ICQ, je bez reklam, přitom funguje na stejném protokolu, a umí informovat o tom, že ti někdo začíná psát, nebo že se někdo dívá na tvé informace apod.
Pokud jde o konverzaci samotnou, podobně jako při psaní e-mailů či sms bych nejdříve použil vtipnost, drzost a lehké popichování jakoby od věci, také různé hříčky ke zvýšení své hodnoty - i pomocí odmlk a chytré chvály sebe sama - a to vše samozřejmě v rámci boje za získání mobilního čísla a domluvu schůzky. Jo, vyhnul bych se smajlíkům, ty z její strany stačí. Chlapské slovo platí tak jak je, netřeba ho vysvětlovat pusinkami, podvědomě to na ni bude fungovat tím správným způsobem. Bude mít pocit, že jsi dospělejší než ona.
Konverzaci musíš ukončit ty, nejlépe v nejlepším, kdy je jasné, že se s tebou dobře baví (ne tebou), a že chce pokračovat. Pokud se podaří navodit takový stav, stačí napsat něco jako: "upgraduju zítra procesor svého počítače, takže bude tak výkonný, že bude schopný číst myšlenky druhých. jestli tě to zajímá, přečte i ty tvoje. Nicméně, budu kvůli tomu online až asi za týden, takže zatím střež svá tajemství jak jen můžeš, ahoj." - Po její odpovědi (ať je jakákoli) uděláš dvouminutovou pauzu a navrhneš: "víš co, mám ale lepší nápad: nejdřív ti ty myšlenky přečtu já sám, jsem v tom totiž lepší než počítač. potřebuju k tomu ale tvoje telefonní číslo a přibližný obvod tvé hlavy. pošli mi obě čísla. hned." Většinou je dostaneš.
Zásadní poznámka na závěr: Dlouhé chatování (víc jak 20-30 replik) je neefektivní, protože: a) postupem se ztrácí š'táva a koncovka konverzace pak často vrcholí jejím "už musím jít spát, ahojky", což je debakl, protože obvykle spát jít nemusí, akorát už se nudí. Kromě toho, když dlouho žvaníš, působíš dostupně. Jako někdo, kdo nemá nic jiného na práci, než s ní chatovat. Působíš jako někdo, kdo se na ni víceméně upnul. Zůstane jí z tebe nudný a snaživý pocit, a příště se radši udělá invisible ona. b) dlouhá konverzace (taky mnohadenní rozvleklá konverzace) prozradí tvé slabiny a zbaví tě výjimečnosti a tajemnosti, tedy přitažlivost prudce klesne. c) jak už jsem psal v úvodu, důležité je s ní jít co nejdříve na schůzku a tam ji buď udolat, anebo ji zavrhnout, osobně. Co bolí, to je trénik, a osobní schůzka bolí. Opakem správného postupu je ztrácet čas konverzací po netu, která trénikem není (=protože nebolí). Čím dřív to prostě nějak dopadne naživo, tím lépe, a je jedno, zda to dopadne dobře; však ona není jediná. Svaly rostou, když to jde ztuha, ne když to jde samo
Od autora Rocky