Pravidla hádky

„Každá hádka má svá pravidla a rituály. Vzpomeňte si na dětské rozmíšky na školním hřišti. Začínají jako důmyslně propracovaná řada nadávek, ušklíbnutí a vyplazování jazyka, pokračují strkáním a pošťuchováním a nakonec (když zklame všechno ostatní) dojde na nějakou tu ránu pěstí. Potom přijde učitel a je po rvačce. Také mezi dospělými se hádka jen málokdy vymkne kontrole, a dokonce i v hlučných a zdánlivě neuspořádaných rodinách se hádky řídí jistými pravidly.

Ovládáte umění hádky?

1. Držte se tématu

Nezapomínejte, kvůli čemu se hádáte. Neodbíhejte k jiným námětům (loni…, tvoje matka…, celá tvoje rodina).

2. Nikdy nemluvte urážlivě

Nenadávejte. (Kdykoli druhého člověka označíte ponižujícím výrazem, přispíváte k tomu, aby se takovým skutečně stal. Nakonec bude přesně takový, za jakého jste ho označili.) Formulujte své prohlášení podle vzorce „Když uděláš to a to, připadám si tak a tak…“, Můžete mluvit hlučně a zabíhat do podrobností, ale nenadávejte. Když nám klient říká: „Nemůžu si pomoci, prostě to ze mě vyjde…“, odpovídáme mu: „To není pravda.

Jsou to vaše ústa a jste odpovědný za to, co z nich vychází.“

3. Při vyjadřování emocí mluvte o přítomnosti

Všechna vaše nekompromisní prohlášení by se měla týkat přítomného okamžiku: „Teď tě tak nesnáším!“ „Zrovna teď ti vůbec nevěřím!“ Vzpomínáte, jak se hádají děti? Vykřikují svá nesmlouvavá stanoviska a o chvíli později na ně zapomenou. Je to jako letní bouřka. Děti to vědí. To, co pustíte ven, brzy pomine.

Vtip je v tom, abyste se vyhnuli slovům „vždycky“ nebo „nikdy“. Neodcházejte, netrucujte a nemlčte. Pokud nastal problém, vypořádejte se s ním.

4. Dohodněte se na signálech dočasného přerušení

Někdy je hádka příliš únavná, prudká nebo zdrcující, jindy se prostě jen strhne v nevhodnou dobu. Dohodněte se na signálech, kterými hádku okamžitě ukončíte. (Známe jednu dvojici, která používala „přerušovací“ klobouk. Visel vždy na věšáku v předsíni a kdokoli z nich si jej mohl nasadit. Zní to divně, ale fungovalo to.) Zastavení hádky má zajímavé důsledky. V mezičase si člověk uvědomí, co je zbytečné a na čem skutečně záleží. Bude-li to zapotřebí, budete v hádce pokračovat později, ale věci se nepatrně změní. Často si všimnete, že váš vztek poněkud vychladl (pokud musíte třeba do práce), a když budete chtít v hádce pokračovat, budete jej muset znovu oživit. Pocity (na rozdíl od dohod a závazků) jsou nestálé a vrtkavé, nesnažte se udržet je beze změny. Láska i nenávist jsou mezi milenci velmi běžné pocity.

5. Dopřejte si v odpočinkovém čase něco příjemného

Jakmile přerušíte hádku podle doporučení v předchozím odstavci, najděte si nějakou příjemnou činnost – jděte do kina, snězte tabulku čokolády nebo si běžte zaplavat. Zpočátku to možná nebude snadné, protože na to nebudete mít náladu, ale právě o to jde. Příjemnou činností uklidníte rozjitřené pocity a snáze si uvědomíte, o co vám skutečně jde a co chcete změnit.

6. Neustupujte ze svých stanovisek, ale přesto buďte přizpůsobiví

Někdy se vaše pocity změní a dokážete poněkud ustoupit. Jindy zase zjistíte, že nemusíte stát na svém – ne kvůli vlastní pýše, ale proto, že jinak byste zradili sami sebe. Přílišné ustupování se vždy vymstí: člověk je rozmrzelý a má sklon hromadit své špatné pocity. Lepší je usilovně na něčem pracovat třeba půl roku a postupně najít východisko než ustoupit a mít pocit, že jste zradili sami sebe.

Zároveň byste však měli přiznat své chyby a přijmout věcnou kritiku a připomínky. Je to dobrý způsob, jak se dozvědět něco o sobě a o tom, jak vaše činy působí na ostatní. Je-li to možné, chovejte se k ostatním vlídně a laskavě, abyste se dočkali stejného zacházení.

7. Smiřte se se současností a zapomeňte na minulost

Minulost je pryč a nikdo ji nezmění. Cítíte-li potřebu vyjádřit své pocity v souvislosti s minulostí, udělejte to, ale potom se začněte zabývat přítomností:

„Na tátově pohřbu jsi mi říkala, jakou kravatu si mám vzít, a to mě rozzlobilo. To byla ta poslední věc, kterou jsem od tebe potřeboval slyšet.“
„Ale tys…“
„Jenom ti chci říct, že v tu chvíli jsem to vůbec nepotřeboval!“
„Chtěla jsem ti pomoct.“
„Víc by mi pomohlo, kdybys oblékla děti.“
„Dobře.“

V podobných diskusích se vždy vracejte k přítomnosti a k tomu, co lze udělat teď. Na ničem jiném tak nezáleží.

8. Nezapomínejte, že smyslem všech hádek je zlepšení

Hádky v důvěrném vztahu jsou zaměřeny výhradně na pročištění vzduchu a odstranění překážek, které brání volnému toku energie a jasné komunikaci. Výsledkem „správného hádání“ je srozumitelnost a otevřenost novým možnostem.

Hádky podle pravidel jsou v přímém protikladu se starými a často slýchanými domněnkami:

„Nemohl jsem si pomoci.“ (Za své činy odpovídám jenom tehdy, když mám dobrou náladu!)
„Přinutil mě k tomu.“ (On za to může – on je odpovědný za moje chování!)
„Ani jsem nevěděla, co vlastně říkám.“ (Nejspíš mě posedl nějaký zlý duch!)

Hádku si vybíráme dobrovolně s cílem přiblížit se jeden druhému. Vtip spočívá v tom, abychom se naučili, jak dávat najevo silné emoce a nechovat se při tom destruktivně. Člověk se může hněvat, ale přesto se může ovládat. A pokud cítíte, že začínáte ztrácet hlavu, omluvte se, odejděte do jiné místnosti a uklidněte se. Během přestávky zvládnete své pocity a potom se můžete vrátit k přerušené diskusi. Zjistíte, že je možné naučit se ovládat, protože ztráta sebekontroly je většinou způsobena strachem.

Zjistíte, že věci se postupně vyřeší a že vás partner vyslechl. Sami se o sobě dozvíte nové věci. Úspěšný konec hádky poznáte podle toho, že se oba budete cítit klidněji.“(1)

Deset tajemství lásky

Kniha Deset tajemství lásky rozebírá vtipně a názorně partnerské vztahy. Dozvíte se z ní, že ženy a muži jsou sice rozdílní, nicméně tyto rozdíly jim nebrání ve vzájemném soužití. Hledáte odpovědi na otázku, proč se přitahujeme? Či čím se řídíme při výběru partnera? Jak řešit hádky, sex či děti? Pokud ano, tak je tato kniha pro Vás ideální volbou. Informace podává nenáročnou hravou formou, která Vás pobaví a poučí zároveň.

Komentáře